Britská Kolumbie: Port Hardy - království velryb-VIDEO
Malé, ale o to lepší
Pokud se v Britské Kolumbii a speciálně na Vancouver Island rozhodnete vypravit se za velrybami, připravte se na to, že cesta to bude krásná, ale z paluby velké lodi velryby přes hlavy svých spolucestujících často jen stěží uvidíte. Ale Port Hardy, nacházející se na nejsevernější části ostrova, kam se lze dostat autem, má pro vás opravdovou lahůdku. Pokuste se do něj jen přijet sami a ne v rámci velké cestovní výpravy. Pokud budete mít štěstí, vyplujete na moře v malém člunu a s mnohem větší nadějí na to, že si velrybí tanec skutečně užijete.
Kapky slibující krásu
Pracovník Cape Scott Water Taxi vás totiž za malý příplatek vezme na svou loď klidně i samotné a vyjede s vámi na moře, kde žijí jeho miláčci - tuleni a keporkaci. On sám za nimi osobně jezdí několikrát denně a přesto se jich nedokáže nabažit. Až se kolem vaší lodi některé z těchto zvířat prosmýkne anebo si dokonce odfrkne svým nosem tak, že kapky slané mořské vody přistanou až na vašem obličeji, pochopíte nádheru celé té situace.
Bezprostřední blízkost
Ale nepředbíhejme. Po nástupu do lodi vás čeká zhruba 20 - 30 minutové brázdění vod, během něhož váš kapitán zuřivě konverzuje vysílačkou s lidmi všude kolem - to proto, aby poznal, kde se zrovna keporkaci nacházejí. Okamžitě po získání informací vás zaveze na místo. Když se nebojíte, přiblíží se s lodí co nejblíže těmto majestátným tvorům, kteří si zdaleka nedělají z lodičky této velikosti ještě větší hlavu. Ostatně - dostatečně obří už jim narostla, tak proč se ještě stresovat? Bezprostřední blízkost velryby je něco, na co člověk nikdy nezapomene. A to i v případě, kdy nenajdete odvahu, nenavléknete na sebe neopren a neponoříte se do vln oceánu.
Tajemství velrybího zpěvu
Nejlepší je přijít do této oblasti v době, kdy se keporkaci páří. Jedná se, jak známo, o takzvané zpívající velryby, které při této své činnosti vydávají libé zvuky. Jejich písně jsou slyšitelné pouhým lidským uchem na poměrně velkou vzdálenost, a tak je snadné se do velrybího skotačení opravdu ponořit. Nehledě na to, že jim společnost dělá často veliké stádo tuleňů. Ne, že by se tolik snažili zapojit se do námluv, ale kde je keporkak, je i jídlo. A tak je dobré ho následovat.
Velmi zdatný sportovec
Keporkak je navíc 20-ti tunový živočich, který se dokáže ve chvíli, kdy mu o něco jde - třeba o to ukázat se před samičkou v celé své kráse a hlavně fyzické síle - vynořit téměř celý z vody a zase do ní ladně zaplout. I ta nejváženější primabalerína by mu v tu chvíli jeho eleganci záviděla. Zkuste si představit, že jste asi tak stokrát větší a snažíte se tančit a vyskakovat do vzduchu a to pozor - bez odrazu? Nejde to, že ne? Jen tak pochopíte nádheru, kterou vám toto velrybí představení poskytuje.
Jistota kapitána
Váš kapitán je navíc velice dobrým průvodcem. Vypráví o velrybách jako o svých známých a z každého jejich šplouchnutí ocasem se raduje stejně hlasitě a upřímně jako vy sami. A když se loďka příliš houpe a vy ztrácíte vedle obřího těla zmítajícího se jen pár metrů od vás pocit jistoty, muž u kormidla se otočí a s klidem řekne: „Dnes mi žena udělala skvělou večeři. Nehodlám se kvůli nějakému kytovci nevrátit.“
Říkám vám rovnou - je dobré nechat si o podobných věcech vyprávět. Ale zažít je na vlastní kůži je něco, co už vám nikdo nemůže vzít.
Text/foto/video: Zuzana Dastychová
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek