ČR, Praha: Jeruzalémská synagoga znovu na výsluní – VIDEO
Publikováno: 15.7.2014
V Jeruzalémské, nenápadné ulici kousek od Jindřišské věže v Praze, se schovává skvost mezi pražskými stavbami – Jeruzalémská nebo také Jubilejní synagoga. Pamětníci ji můžou znát také jako Velkou synagogu.
Při procházce Prahou patří do širšího okruhu turistického zájmu. Kdo chce ale Prahu poznat dokonale, neměl by ji minout. Jeruzalémská synagoga je totiž jedinečnou ukázkou kombinace secesního a maurského stylu, v Praze zcela ojedinělého.
Velká škoda pro Prahu!
V Praze vždy žila početná židovská komunita – tedy budeme-li hovořit o době před druhou světovou válkou. V Praze na Vinohradech dokonce stávala jedna z největších synagog na světě, do které se vešlo na dvě tisícovky věřících. Nejhonosnější židovský svatostánek v Evropě byl ale za války bombardováním poškozen natolik, že roku 1951 bylo rozhodnuto o jeho zbourání. Na jejím místě dnes stojí škola a stavbu, kterou tam kdysi stála, připomíná jen malá cedulka.
Krušné časy Jeruzalémské synagogy jsou minulostí
Jeruzalémská synagoga je nejmladší ze všech pražských synagog. Byla dokončena roku 1906 a nyní ona nese primát té největší v Praze. Podle mnohých je také právě ona tou nejkrásnější. Na rozdíl od té vinohradské měla štěstí, že válku přestála jen s ranami utrženými na cti, nikoli na nosných stěnách. Ve válečných letech sloužila jako nacistický sklad ukradeného židovského majetku – možná také proto na ni Němci neútočili.
Ani za komunismu se ale Jeruzalémské synagoze příliš nedařilo a chátrala - to vše se odehrávalo pod hlavičkou zlatě vrytou nad hlavním vchodem do synagogy: „Toto je brána Hospodinova, skrze ni vcházejí spravedliví."
Spravedlnosti bylo v tomto případě učiněno za dost až po dlouhých letech. Teprve roku 2012 se před dvěma lety v Jeruzalémské synagoze znovu rozezněly varhany, a až loni si židovská obec, která synagogu spravuje, mohla spravedlivě vydechnout. Památce se podařilo vrátit její původní podobu a co víc, otevřít ji lidem. Od loňska se tam pravidelně pořádají večerní komentované prohlídky, ale také koncerty vážné hudby.
Varhany Jeruzalémské synagogy jsou vzácné jako budova sama. Také ony jako zázrakem přečkaly válečné běsnění a dobu, kdy se zvony či právě varhany přetavovaly na zbraně. Ztichly v šedesátých letech minulého století, kdy se z původního pohonu Františka Křižíka, přecházelo na jiné elektrické napětí. Sbírku na jejich opravu Židovská obec uspořádala roku 2007. Bylo potřeba shromáždit čtvrt milionu korun.
Václavské náměstí zná každý Čech. Dokonce i ten, který českou metropoli a její obyvatele z duše nenávidí. Rivalita mezi Prahou a zbytkem Česka není žádným tajemstvím.
V dobách, kdy se nemůžeme vydat za poznáním jiných kultur, možná přijde vhod poohlédnout se i kolem sebe. Uvědomíme si, že i v minulosti se lidé museli vyrovnávat s nástrahami nemocí, které ve velkém zasáhly do chodu společnosti. Důkazem toho jsou památníky vyjadřující vděčnost. Jedny z těchto památníků, které jsme možná v minulých letech vnímali pouze jako body setkávání, jsou morové sloupy.
Praha nabízí kromě úchvatných památek, výborné kuchyně a ještě lepšího piva i výlety do přírody. Jedno její malebné přírodní zákoutí dnes navštívíme. Bude jím Kunratický les.
Poté, co jsme si řekli o krásné procházce Prokopským a Dalejským údolím, vás zavedeme do další zelené oázy Prahy. Tentokrát se vydáme do městské části Trója, kde lze obdivovat hned několik turistických atrakcí.
Poté, co jsme si prohlédli okolí žižkovské věže, vydali jsme se do jejího nitra. Předtím jsme si ještě prohlédli 10 obrovských soch malých lezoucích batolat (tzv. Mimina Babies), které byly v roce 2000 instalovány na konstrukci věže.
Pražský Karlův most je po píseckém druhým nejstarším dochovaným kamenným mostem v Česku. Unikátní památka, zapsaná na Seznam kulturního dědictví UNESCO, denně přiláká tisíce turistů. Jeho atmosféru milují cizinci a našinci jsou na tento skvost náležitě pyšní.
Petřínská rozhledna. Pražskou kopii pařížské Eiffelovy věže zná každý pořádný Čech. Francouzi z ní mají srandu, pro mnohé Pražáky je Petřínská věž čistokrevnou stavbou se svým vlastním příběhem, žádnou napodobeninou.
Vždycky, když se šlo se školou do Národního muzea, děti to vnímaly spíš jako trest, ale pořád menší zlo, než učení. Až když člověk patřičně dozrál a dokázal si dávat si věci do souvislostí, hledat analogie mezi minulostí a budoucností, pak teprve dokázal ocenit hodnotu všeho, co Národní muzeum ukrývá, resp. ještě nedávno ukrývalo.
Ať je jakékoliv počasí, kolem Karlova mostu a na Kampě se to pořád hemží turisty. Den, kdy teplota klesla 3 stupně pod nulu a občas sněží, nevyjímaje. Tohle místečko schované pod Karlovým mostem nabízí tisíc pohledů. Kampa se neokouká, krásná je v každé roční době.
Židovské město by mělo být povinnou zastávkou nejen pro turisty, ale také pro domorodce. Právě spousta Pražáků kolem něj chodí se zavřenýma očima, jakoby zaslepeni všedními povinnostmi, nejspíš nevědomky opomíjí historicky velmi cennou část svého města.
Tentokrát se vydáme do hlavního města České republiky, abychom absolvovali nádhernou procházku po turisticky nejvyhledávanějších atrakcích, které nabízejí hned několik pohledů na rušný život tohoto královského města ležícího na Vltavě.
Klub slovenských turistů, Fakulta informatiky РEVŠ a OZ Karpaty Vás zvou na 38. ročník mezinárodního setkání expedičních turistů a netradičních cestovatelů EXPEDICE 2024.
Novoroční číslo časopisu Krásy Slovenska přináší zajímavý rozhovor s geografem z Geografického ústavu Slovenské akademie věd - RNDr. Jánem Hanušinem, CSc., pozve vás napříč Kubínskou holí na Oravské Maguře a představí tajemné Javorníky.