ČR: Praha - Grébovka aneb Havlíčkovy sady

Od dob vlády Karla IV. se v oblasti dnešní Grébovky, která leží na Vinohradech v sousedství s Vršovicemi a Nuslemi, nacházely vinice, pole, pastviny a zahrady. Teprve v 17. století zde vzniklo několik usedlostí. Roku 1870 spolumajitel firmy Lanna a Schebek, bohatý továrník Moritz Gröbe, začal v této oblasti skupovat pozemky a od roku 1871 se na těchto místech, na náhorní rovině nad údolím Botiče, začalo budovat jeho rozsáhlé sídlo. Autorem projektu byl Antonín Barvitius, který na stavbě spolupracoval mimo jiné i s Josefem Schultzem, který se zasloužil o interiér stavby, a stavitelem Františkem Havlem. Inspirací jim pro dvoupatrové Gröbovo sídlo byly italské příměstské vily, které si stavěla aristokracie jako své letní byty. Na stavbu byla použita vykopaná zemina ze stavěného Vinohradského železničního tunelu.

Okolí vily uzpůsobené do stylu italské renesance bylo stejně honosné jako vila samotná. V sadech lze najít umělou krápníkovou jeskyni (Grotta), terasy, fontány, vodotrysky, altán, jezírko, vodní kaskády nebo sochy od Bohuslava Schnircha.

Celý komplex byl dostavěn v roce 1888 a když roku 1891 Moritz Gröbe zemřel, jeho dědicové zjistili, že udržovat rozsáhlé sídlo je značně finančně náročné. Začali ho proto pronajímat a roku 1905 prodali městu Královské Vinohrady. To provedlo úpravy a v květnu 1906 komplex pod názvem Havlíčkovy sady (na počest novináře, filosofa a politika Karla Havlíčka Borovského) otevřelo pro veřejnost. Až do doby druhé světové války byly sady pravidelně udržovány a na večer se zavíraly. Budovy v parku využívala Vysoká škola lesnická, vila samotná sloužila jako Baxova domovina dětských zájezdů, kde se ubytovávala mimopražská mládež.

Během období okupace vila byla sídlem nacistické mládežnické organizace Hitlerjugend a ke konci války, v únoru 1945, byla poničena během spojeneckého bombardování.

Na začátku padesátých let pod vedením architekta Pavla Smetany proběhla rekonstrukce a od roku 1953 do roku 1990 byla vila Ústředním domem pionýrů a mládeže Julia Fučíka. V tomto období docházelo k mnoha neestetickým zásahům do výstavby a výzdoby. Roku 1964 byl komplex vyhlášen za nemovitou kulturní památku.

V roce 1993 vinice o rozloze 1,7 hektaru připadla do vlastnictví městské části Praha 2, která zde od roku 1997 koná každý rok Vinohradské vinobraní. Dnes se zde pěstují odrůdy Miller-Thurgau, Rulandské šedé a Rulandské modré. Celkem se ročně vyprodukuje 4000 litrů vína. Roku 2003 byla zahájena rekonstrukce vily a sadů.

Až do srpna 2012 bude spodní část Havlíčkových sadů zavřena kvůli probíhající rekonstrukci, ale poté si zde budete moci zahrát petanque nebo nechat své děti vyřádit se na dětském hřišti. Do konce března můžete ještě stihnout výstavu Filipa Buryana nazvanou Insider, probíhající ve Viničním altánu.

Návštěvní doba Havlíčkových sadů:

Září – duben: denně 6.00 - 22.00 hodin

Květen – srpen: 6.00 - 24.00 hodin

Text/foto: Maxim Kucer