Norsko: Severské metropole VI – v zemi trollů

Na břehu jezera leží město Hamar, které je známé víceúčelovou halou Vikingskipet (vikingská loď). Budova má tvar převráceného trupu lodě. Pro nás je také významná, neboť roku 2009 zde rychlobruslařka Martina Sáblíková zajela rekord na trati 5 000 m. Do kempu přijíždíme večer, takže další dobrodružství nás čeká až ráno.

Nový den nás vítá sluníčkem. Nejdříve projíždíme údolím Gudbrandsdale, do kterého jsme vlastně vstoupili již včera. Krásné údolí se spoustou zelených kopců a divokých řek, z nichž ta nejdůležitější je Lågen. Nádherné peřeje lemují naši cestu, takže je stále na co se dívat. Postupně se dostáváme do údolí Romsdalen, kde se tyčí hora Trollveggen (1 740 m), která je naším dnešním cílem. Severní stěna je více známá jako Stěna trollů a je považována za nejvyšší skalní stěnu Evropy. Vzhledem k povětrnostním podmínkám a převážně převislému charakteru je také jednou z nejobtížnějších.

Údolí Romsdalen spolu s okolními vrcholy tvoří nejstarší národní park Norska – Romsdal, který je domovem bájných postav severské mytologie – trollů. Troll je vlastně poměrně ošklivé stvoření, které je buď potomkem obrů, nebo je to přímo obr, vždy má dlouhý a špičatý nos a dlouhé vlasy. Bytost je to hloupá a poměrně škodolibá – velká většina z nich škodí svému okolí. Lidé ale věří, že kromě těch špatných žijí v horách i trollí skřítkové, kteří naopak lidem pomáhají. Takže je vlastně téměř povinností si nějakého trollíka koupit a věřit, že je to právě ten hodný.

My se mezitím pomalu blížíme k jedné z nejznámějších panoramatických silnic v severním Norsku, k silnici Trollstigen. Ještě než se pustíme do kličkování v serpentinách, zastavíme na malém odpočívadle. Kdo se vydá kousek podél silnice vlevo, najde malou studánku s pitnou vodou. Zastávka je to krátká, ještě plánujeme další, tedy pokud bude štěstí a vejdeme se na malé parkovací místo blízko vodopádu Stigfoss. Přání se plní, a tak si můžeme pořídit krásné záběry tohoto vodopádu.

Nyní již nezbývá, než se vydat vzhůru po silnici č. 63 – serpentinami až nahoru na vyhlídky. Cestou se těšíme výhledy na fjord Åndalsnesfjorden, údolí Isterdalen a skalní formace Biskup, Král, Královna a nejvyšší kolmou evropskou skalní stěnu Trolltindane. Všechny tyto ostré a krásné vrcholy stoupají od fjordu do dvoutisícových výšek.

Na vrcholu silnice stavíme a vyrážíme k vyhlídkám. Je skutečně na co se dívat, vodopády padají dolů do údolí a mezi nimi se klikatí silnice, kterou jsme přijeli. Vše zaznamenáno, pokračujeme dál.

Dnes také navštívíme úplně nejsevernější bod naší výpravy, město Ålesund. Prvním významným obyvatelem byl vikinský vůdce Rollo. Další důležitá zmínka o městě pochází z roku 1027, kdy sem přišel sv. Olaf, aby zde šířil křesťanství. Nicméně nejdůležitější a bohužel i nejbolestnější zmínka pochází z roku 1904, kdy město postihla strašná bouřka, při níž přišlo 10 tis. lidí o střechu nad hlavou, jen zázrakem nikdo nepřišel o život. Něco pozitivního tato pohroma ovšem přinesla. Německý císař Vilém II. se zasadil o rychlou opravu města, spousta obyvatel se dobrovolně a s velkým nasazením přičinila o znovuzrození a město tak dostalo nový kabát ve stylu Art nouveau. Jeho secesní podoba se zachovala až dodnes a město je chloubou severního Norska.

Nádherný výhled si můžete užít z vyhlídky Aksla, která je umístěna cca 190 m nad městem a vede z ní do centra celkem 418 schodů. Počasí nám přeje, a tak si můžeme vychutnat pohled na nádherné stavby i okolní krajinu s ostrovem Runde, která je domovem unikátní kolonie ptactva včetně papuchalků, terejů a racků tříprstých. Městečko je velice malebné a procházka jeho uličkami je opravdu příjemná.

Už za týden spolu s námi vystoupáte na horský hřeben Bessegen.

GPS: 62°27'35.5"N 7°40'13.3"E

Text a foto: Magdaléna Radostová