ČR, Vinařice u Kladna: Hornický skanzen Mayrau

Po zhlédnutí krátkého filmu, abychom věděli ta základní fakta, začínáme úvodní expozicí důlního měřictví, což je nauka o prostoru dobývání, která sloužila pro snazší orientaci a také bezpečnost. Vlastně zde máme světové prvenství, neboť první báňská škola na světě byla založena v Jáchymově r. 1716, kde vznikl obor horní úředník. Ke grafickému znázornění měřických sítí se používal kreslící stůl.

Výstavní síň Ing. Josefa Kružíka ukrývá zajímavé exponáty. Některé nedokážeme ani pojmenovat, nebo nás nenapadá, k čemu sloužily… dostáváme doplňkový výklad od průvodce, který se v oboru a věcech souvisejících více než orientuje. Další expozice mapuje vývoj dýchacích přístrojů a báňské záchranářství, které zde vzniklo v důsledku častých požárů. Poté pokračujeme do řetízkových šaten a koupelen, jejichž prostory jsou v současnosti uzpůsobeny pro obrazovou galerii. Cestou k těžním klecím míjíme sklad s důlními lampami a výdejní okénko pro jídlo. Dolů ale nesfáráme, jámy byly v roce 1997 zasypány.

V další místnosti obdivujeme těžní stroj a jeho ovládání. Musíme než souhlasit, že horník byl tzv. „zvláštní druh“ člověka. Nejen houževnatý, statný muž po praktické stránce sečtělý, ale i pohotový a inteligentní. Musel si poradit v těch nejtěžších chvílích a navíc zachránit kamaráda. Pro báňské záchranáře jako cvičný prostor sloužila budova dýmnice. Zde se dozvíte, co všechno a v jakém čase musel zvládnout záchranář, jména odborníků v oblasti předcházení požárů v důsledku samovznícení nebo ostatních, např. autora, který důl za jeho největší slávy dokumentoval, kteří se nějakým způsobem zasloužili o prezentaci hornictví veřejnosti.

Gigantické exponáty jsou umístěny na pozemku. Například ruský pásový těžní stroj, jehož montáž a demontáž do šachty trvala jeden měsíc a u něhož je těžko představitelné, jak se takový kolos pohyboval v tak stísněné šachtě. Ale mechanizace představovala velkou úlevu. V podzemí pracovali kromě havířů i dělníci kopáči, pilířáci, narážeči, šachťáci, běhači…, podle druhu vykonávané práce. Také koně, kteří v podzemí měli své stáje. Se stroji přišly i další profese.

Ve sbírce důlních strojů, z nichž většina je provozuschopná, zde mají jeden unikát. Je jím těžní stroj z roku 1905. Tuto technickou památku uvidíte v závěru prohlídky v chodu.

Kladenský revír je druhým největším revírem černého uhlí v České republice. A jak vzniklo černé uhlí? Zuhelnatěním pravěkých rostlinných zbytků v karbonských sladkovodních močálech. Důl Mayrau byl v provozu od roku 1874, kdy byl Ing. Jan Karlík pověřen hloubením šachty u Vinařic a stal se tak hlavním inženýrem provozu dolu, do roku 1997, kdy z dolu vyjel poslední vůz. Za tuto dobu bylo vytěženo 34 milionů tun uhlí. Nepředstavitelný objem lidské práce…

GPS: 50°09'57.5"N 14°05'02.3"E

Text a foto: Monika Babická