www.infoglobe.cz » Čína: pohledem novináře XI: Na jačí farmě

Čína: pohledem novináře XI: Na jačí farmě

Publikováno: 28.7.2012
Ranní pohled z okna hotelu v Xiningu odhaluje úchvatný horizont. Město je lemované vysokými horami, nad kterými září slunce a já se nesmírně těším na dnešní putování, které má chvílemi kopírovat někdejší obchodní tepnu mezi Asií a Evropou – Hedvábnou stezku. To, že si smočím nohy ve Žluté řece, mi přijde stále ještě jako science fiction.

Opouštíme město a náš autobus míří po naprosto dokonalé zánovní dálnici směrem na západ do hor. Ocitáme se v kouzelné panenské přírodě Tibetské náhorní plošiny. Klikatící se cestu lemují z obou stran dvou až třítisícové horské štíty, mezi nimi rozlehlá údolí, na úbočích horské louky, kde sem tam zahlédneme pár ovcí, po lidech ale ani památky. I na té dálnici jsme téměř celou dobu sami – když už někoho potkáme, je to rodinka jedoucí na motorce s nákladem větším než stroj sám nebo valník tažený koněm. Auto mineme opravdu zřídka.

Jsme totiž v téměř nejchudší a nejméně zalidněné provincii Číny. Qinghai je se svými více než 700 tisíci čtverečních kilometrů nejrozlehlejší v zemi, žije tu ale pouhých 5 a půl milionu lidí – to je jinak běžné osídlení průměrného čínského maloměsta. Většina kulturního a obchodního života se odehrává v metropoli, zbytek země je pak velmi, velmi zaostalý, mnozí lidé tu žijí pod hranicí chudoby, negramotnost je naprosto běžná. A dokud se do toho čínská vláda neopřela, fungovalo tu jen drobné zemědělství. Jak se brzy dozvíme, to všechno se má změnit.

Po zhruba hodině jízdy, úchvatnou přírodní scenérií, necháváme horské štíty i dálnici za sebou a odbočíme na výrazně méně komfortní silnici. Konečně míjíme vesnice, potkáváme lidi. Pozorujeme přízemní domky s plochou střechou, neomítnuté, neudržované, na první pohled bídné a hlavně všechny téměř stejné. Tu a tam zahlédneme dítko v ušmudlaných ubohých šatech, muže v jakýchsi šedivých stejnokrojích a ženy v dlouhých suknicích. Zastavují se, když vidí náš autobus a zvědavě si prohlížejí tváře, které vidí za okénky.

Kostrbatá silnice se změní v polní cestu, široko daleko není nic, jen kamenité pastviny a pak se před námi v dálce objeví shluk několika budov – je to zdejší farma a my si jedeme poslechnout pana farmáře. Jako bod našeho programu to vypadalo honosně, na místě jsme ale hodně překvapení. Usedlost tvoří jen tři omšelé nízké budovy, dvorek a jakási ohrada, kde jsou jačí lebky a staré rezaté pluhy. Zdejší osazenstvo tvoří bodrý věkovitý pan farmář s nacvičeným úsměvem i projevem, jeho zamlklá žena s neproniknutelným výrazem, dcera, pomocnice a pomocník.

Na uvítanou dostaneme na krk bílé šály – tradiční symbol přátelství. Farmář nás uvede do malé místnosti vyzdobené desítkami fotografií typu „já a ministr zemědělství“ a my se rozesadíme do starých divanů. Hostitel má čestné místo – ušák. Jeho žena nám roznáší pohoštění. Jediné, co zemědělce v této části provincie s průměrnou nadmořskou výškou 3000 metrů nad mořem živí, jsou ovce a jaci. Za domem jsme sice viděli jen dva jaky, na horských pastvinách pár stádeček, pan farmář nám ale vypráví, jak to tu řídí ve velkém, pomáhá sdružovat pastevce, aby byla produkce efektivnější a vysvětluje, k čemu všemu je takový jak užitečný.

Bez jaků si zdejší lidé zatím neumějí život představit. Jsou to nesmírně vytrvalá, houževnatá a otužilá zvířata, která přežijí až v 5 tisících metrů nad mořem. Používají se k nošení nákladů, jako tažná zvířata, chovají se na mléko, na maso, mají kvalitní vlnu a jejich trus se suší na zimu, kdy se jím topí a také zatepluje. Takže téměř vše v jednom.

Poslouchám pečlivě nacvičený a zcenzurovaný proslov starého Číňana, který nás má očividně přesvědčit o tom, jak prospěšná je zdejší snaha o „kolektivizaci“, a můj pohled se přitom zastaví u jeho ohromných upracovaných rukou a tváře tisíckrát ošlehané mrazem. Prohlédnu si pečlivě i jeho ženu – ztělesnění tvrdého života v drsných podmínkách. Přemýšlím, proč se tato rodina nechala vmanipulovat do pozice „turistické atrakce“. No, dobrovolně to asi nebylo…

Stále jsme u jaků, kolegové se vyptávají, farmář rozdává profesionální úsměvy do kamery a naše sklenice se naplnily mlékem. Samozřejmě jačím a čerstvě nadojeným. K zakousnutí tu jsou mísy plné jakýchsi koblih – vypadají opravdu lákavě, ale pyšná farmářova poznámka, že jsou smažené v jačím tuku, mě o chuť připraví. Místností se line pro mne spousta neznámých pachů a příjemné mi vůbec nejsou. Je mi jasné, že se ničeho ani nedotknu a budu o hladu i žízni. V opačném případě bych asi skončila s hlavou ve zdejší záchodové míse, respektive v něčem, co tu slouží pro tyto účely. Ale ejhle! Farmář zvedá svou číši s mlékem a vyzývá nás k přípitku. Orosí se mi čelo, to nezvládnu a přitom hostitele nesmím urazit. Finguju tedy, že si připíjím, sklenici objímám oběma dlaněmi, aby nebylo poznat, že neubylo a nenápadně ji přistrčím k váze na květiny, ta ji naštěstí zakryje.

Audience se naštěstí blíží ke konci, ještě dostaneme k nahlédnutí dvě fotoalba, nad kterými děláme chvíli "óch" a "ách" (farmářovic rodina, jaci a hosté) a konečně se dostáváme na čerstvý vzduch. Loučení je srdečné, rodina nám mnohokrát zapózuje, mávají, dokud jsme na obzoru a my jedeme vstříc Žluté řece.

Text/foto: Andrea Fantová



Diskuze u článku (0)

Vložit nový příspěvek


Souvisejicí články

Čína: pohledem novináře XVIII: V továrně na koberce aneb život šťastné dělnice
Publikováno: 15.9.2012
Jsme stále na dalekém severozápadu Číny, v kraji, který je protkaný tibetskou kulturou a historií. Po hutných dávkách nám naši pekingští hostitelé servírují návnady, které mají nevědoucí Evropany přesvědčit o zájmu centrální vlády na rozvoji qinghajské zaostalé ekonomiky, zvyšování životní úrovně obyvatel a zároveň podpoře zachování všech atributů původní kultury.

Čína: pohledem novináře XIX: Koberec pro mnichy
Publikováno: 22.9.2012
Klasické čínské koberce popsal už Marco Polo ve svých cestopisech, ve světě přesto nejsou ještě dnes příliš vidět a ví se o nich málo. Těším se, že naše návštěva továrny na výrobu koberců v provincii Qinghai, na okraji metropole Xining, rozšíří moje obzory. Život zdejších dělnic zasunuji hlouběji do podvědomí a snažím se vnímat krásu kolem sebe.

Čína: pohledem novináře XX: Barevná symbolika
Publikováno: 29.9.2012
Putování po Číně s sebou nese nekonečnou škálu dojmů, vjemů, zážitků a překvapení, pro Evropana často zahalených pod roušku tajemna, mnohdy ale pouhé nevědomosti. Já jsem si z této země odvezla vévodící pocit – Čína je neuvěřitelně barevná. Barevná od fádní uniformní šedi až po nádherné duhové kombinace.

Čína: pohledem novináře XXI: Město nej, nej, nej...
Publikováno: 6.10.2012
Opouštět provincii Qinghai a tím i pár dní života v minulém, občas i předminulém století, bylo pro citlivější povahy zvláště těžké. Zdejší zatím mnohkde panenská příroda, pyšné horské masivy, hluboká zelená údolí, rozlehlé suché pláně, miniaturní políčka, stáda jaků a barevná směsice národností, často neposkvrněných civilizací, nás okouzlily, ohromily, zanechaly otisk v srdcích Evropanů navždy.

Čína: pohledem novináře XXII: Královna nebo lehká děva?
Publikováno: 13.10.2012
Jsme v Šanghaji, metropoli opředené stovkami „nej“, tedy i v největším čínském městě. Jedno „nej“ jí ale určitě chybí – to historické. Šanghaj má na rozdíl od mnoha jiných čínských měst historii poměrně krátkou, po středověku tu není ani památky. Rybářská vesnice na břehu řeky Huangpu se zrodila teprve v 11. století a na vážnosti začala získávat až o šest století později.

Čína: pohledem novináře XXIII: Perla orientu
Publikováno: 20.10.2012
Když jsem se na ni dívala večer z promenády koloniálního Bundu, okouzlila mě Perla Orientu svými ladnými tvary a dlouze jsem sledovala, jak se v pravidelných intervalech odívá do nových a nových barev. Ani nevím, která jí sluší nejvíce…

Čína: pohledem novináře XXIV: Jak v Šanghaji přijít k obrazu
Publikováno: 27.10.2012
Druhý den v Šanghaji. Jsem do růžova vyspalá, apartmá, které mi čínské ministerstvo dopřálo v jednom z nejmodernějších hotelů ve čtvrti Pchu - tung, se nevyrovná snad ani nejluxusnějšímu dovolenkovému modelu.

Čína: pohledem novináře XXV: Expo a lepší život
Publikováno: 3.11.2012
Do zahájení světové výstavy zbývá necelých 11 měsíců.Tady v Šanghaji se slovo Expo skloňuje do omrzení. Blankytně modrý maskot výstavy Chaj – pao se na nás už rok před propuknutím výstavního blázince usmívá z výloh, plakátů, mrká na světelných tabulích a jednoho plyšového si dokonce přivezu domů.

Čína: pohledem novináře XXVI: Gan bei aneb co se pije v Číně 1
Publikováno: 10.11.2012
Vůbec první čínské slovíčko, které jsem se naučila a také ho dodnes nezapomněla, je „pi-džo“. Pokud se vám zdá povědomé, nemýlíte se – ač diametrálně odlišný jazyk, pro oblíbený nazlátlý mok má foneticky velmi podobný název jako čeština a mnohé další slovanské jazyky. Pití piva je zálibou, kterou máme s Číňany rozhodně společnou.

Čína: pohledem novináře XXVII: Gan bei aneb co se pije v Číně 2
Publikováno: 17.11.2012
V Číně se pije opravdu všechno, na co si jen vzpomeneme. Každodenním nápojem je neodmyslitelný čaj, ať zelený nebo černý, fermentovaný nebo polofermentovaný. Voda a stovky druhů nealkoholických nápojů patří k jídlu stejně jako pivo nebo velmi oblíbené tradiční rýžové víno. Na stolech zdejší „vyšší" třídy už ale nechybí ani víno z hroznů, nápoj donedávna velmi opomíjený.

Čína: pohledem novináře XXVIII: Dárek pro Číňana? Nikdy nůžky, natož pak květinu!
Publikováno: 24.11.2012
Pohybovat se na druhé straně eurasijského kontinentu není pro méně znalé nic jednoduchého, obzvláště pak, pokud ho čeká osobní kontakt s čínskou rodinou, s obchodními partnery nebo politiky či úředníky. Na takový pobyt je dobré se alespoň trochu připravit, protože jinak vás čeká nejedno faux pas.

Čína: Půl dítěte v Šanghaji
Publikováno: 5.1.2013
Projížďky i procházky po Šanghaji jsou nekonečnou studnicí poznávání nepoznaného, odlišného, ať je to kdekoli. Podaří se mi sednout si na půl hodiny na lavičku na jednom hodně frekventovaném bulváru a pozorovat cvrkot kolem sebe.

Čína: pohledem novináře - čínská jména
Publikováno: 26.1.2013
Naše putování po Číně bylo mimo jiné prošpikované spoustou formálních setkání, jak s vládními potentáty, tak s vedením různých firem, které se přes nás, evropské novináře, chtěly zviditelnit. Ve chvatu všech těch na minutu rozplánovaných sezení jsem vždy závěrem posbírala připravené vizitky a pečlivě je založila ke svým poznámkám.

Čína: pohledem novináře - svoboda slova po čínsku aneb internet I.
Publikováno: 9.2.2013
Všichni už jsme si zvykli, že je Čína ověnčena stovkami superlativů a nej a nebudu přehánět, když odhadnu, že tuto škálu prvenství rozšiřuje minimálně jednou týdně o nějakou novinku.

Čína: dlouhá cesta II. - ledový letní palác
Publikováno: 16.3.2013
Vyrazíme-li do Číny, je téměř nemožné minout její hlavní město – Peking. Peking plný stop minulosti, ale i Peking žijící přítomností a budoucností v každé ze svých širokých ulic i uzoučkých uliček. Peking plný výborného jídla, rušné dopravy... Takhle bychom mohli pokračovat donekonečna. Kde ale najít také chvíli klidu v hektickém velkoměstě?

Čína: pohledem novináře XVI: Klášter Ta'er 1
Publikováno: 1.9.2012
Náš autobus opět uhání po nové dálnici, o které jsem se dočetla, že byla postavena snad z jediného důvodu – aby se zpřístupnil tibetský buddhistický klášter Ta´er. A opravdu, tentokrát nás nečeká žádná kostitřasá polní cesta a pohodlně parkujeme přímo před branami rozsáhlého komplexu na úpatí zelenavého pohoří.

Čína: pohledem novináře XV: Thangka
Publikováno: 25.8.2012
Provincie Qinghai mě okouzluje na každém kroku, nebo spíše na každém ujetém kilometru. Směsice buddhismu a muslimského světa pokorně vegetující pospolu je neuvěřitelně zajímavým jevem, obzvláště pro novináře z daleké, zrychlené, často neosobní a netolerantní Evropy. Tentokrát míříme do údolí, které skrývá oblast Rebkong, centrum tibetského umění v provincii.

Čína: pohledem novináře XIV: Návrat do 19. století
Publikováno: 18.8.2012
Jsme už třetí den pohlceni kouzlem západní Číny a vědomí, že máme někde „za zády“ Tibet, je pro nás „ošklivě“ řečeno atraktivní. Tam se pod hlavičkou čínského Ministerstva zahraničí rozhodně nepodíváme, přesto ale tibetskou kulturu potkáváme na každém kroku.

Čína: pohledem novináře - svoboda slova po čínsku aneb internet II.
Publikováno: 23.2.2013
Vulgarity a pornografie na internet nepatří. S tím bychom určitě mohli souhlasit, pokud by to ovšem nebyla jen zástěrka pro nekonečné drápy čínské internetové cenzury. Pod roušku ochrany národní kultury, zájmů a veřejného sociálního prospěchu se čínská vláda snaží skrýt tvrdé čistky.

Čína: pohledem novináře IX: Mezi čínskými studenty češtiny aneb „Okolo Hradce“
Publikováno: 14.7.2012
Čínská píle a disciplína nás provázela na každém kroku a návštěva pekingské Univerzity zahraničních studií ji jen potvrdila. Tady jsme měli šanci ocenit i další typickou vlastnost Číňanů – přizpůsobivost.

Čína: pohledem novináře XII: U Žluté řeky
Publikováno: 4.8.2012
Náš autobus uhání po dokonale hladké dálnici, na které sem tam potkáme člověka v klobouku, s šátkem přes obličej a koštětem v ruce – je sám, široko daleko ani památka po civilizaci, vysoké hory po obou stranách a on zametá krajnice.

Čína: pohledem novináře XIII: Provincie Qinghai - ve škole
Publikováno: 11.8.2012
Náš autobus se konečně dokodrcal na konec dlouhatánské jílové polní cesty, ve kterou se zhruba před hodinou změnila jako mávnutím kouzelného proutku moderní šestiproudá dálnice. Mé obavy, že skončíme na střeše, se naštěstí nenaplnily, projeli jsme posledním lesíkem a před námi se vylouplo fotbalové hřiště zprava a zelený dvůr zleva. Všemu vévodila přízemní ošuntělá, omlácená šedivá budova - škola.

Čína a levné letenky...
Publikováno: 13.2.2012
Čína – země neomezených možností, země, která na rozdíl od vyspělého světa roste a jejíž hospodářský růst se v současném světě jeví jako zázrak. Země s mnoha kulturními a historickými památkami, země, která posílá člověka do vesmíru. Nicméně také země, která nerespektuje lidská práva, země, kde vládne diktatura, sice označovaná jako komunistická, avšak s velmi markantními kapitalistickými prvky.

Čína: pohledem novináře I. - boj na Náměstí Nebeského klidu
Publikováno: 12.5.2012
Konečně Peking. Naše novinářská parta se probojovala sérií bezpečnostních kontrol a ocitáme se v nekonečné letištní hale. Pocit, že nás zdejší dav pohltí, je ale lichý. Vzápětí vidíme rozesmátou čínskou slečnu s mávátkem a za pár minut sedíme všichni v luxusním klimatizovaném autobusu.

Čína: pohledem novináře V. - Život v pekingských ulicích
Publikováno: 16.6.2012
Z okénka autobusu jsme Peking zhlédli křížem krážem, autentickou atmosféru ulic a uliček a těch statisíců lidí v nich jsme ale nasáli až v roli pěších turistů a pak samozřejmě po „večerce“, tedy když skončila oficiální večeře s vybranými potentáty a naše znavené průvodkyně zmizely za dveřmi hotelového pokoje.

Čína: pohledem novináře II. - Velká čínská zeď
Publikováno: 19.5.2012
Být v Číně a nenavštívit Velkou čínskou zeď se rovná barbarství. V oficiálním programu, který pro nás čínská vláda sestavila, je tento výlet přesto jen alternativní a musíme si ho vyloženě zasloužit. Od časného rána proto sedíme v rudém sále sídla Komunistické strany Čínské lidové republiky a tváříme se, že posloucháme propagandistické referáty zapálených řečníků.

Čína: pohledem novináře IV. - Jak se jezdí v Pekingu
Publikováno: 2.6.2012
My „vyvolení" jsme čínskou megalopoli probrázdili z velké části luxusním klimatizovaným autobusem s usměvavým švihákem za volantem. I to už patří ke zdejšímu standardu, určitě však jen pro nepatrnou skupinku domorodců a pak samozřejmě pro movité turisty.

Čína: pohledem novináře X: Provincie Qinghai - první večer v Xiningu
Publikováno: 21.7.2012
Po čtyřech dnech strávených v Pekingu jsme sbalili kufry a spolu s našimi průvodkyněmi nasedli do letadla. Před námi je velká neznámá – přesouváme se do jedné z nejchudších provincií Číny na západ až k tibetským hranicím. Překvapení nečeká jen nás, ale i naše pekingské slečny – navštíví Qinghai poprvé v životě.

Čína: pohledem novináře VI. - U prostřeného čínského stolu
Publikováno: 23.6.2012
První kulinářský zážitek v Číně mě příliš nenadchl. Nádherný pětihvězičkový hotel, spousta povyku při příjezdu naší novinářské delegace - úklonou a mávnutím vějíře nás vítaly krásky v tradičním oděvu, od stolu jsme se kochali nádherou atria s jezírkem a exotickými ptáky, z reproduktorů se linula příjemná hudba a my, unavení po náročném letu s žaludky natěšenými na první čínskou lahůdku.

Čína: Si-an
Publikováno: 25.2.2012
Dávné město Xian nebo také Si-an je staré asi 3000 let. Je jedním z nejvýznamnějších míst celé čínské historie, neboť právě tady sídlilo 11 čínských císařských dynastií. V době, kdy byl Peking pouhou osadou, zářil zlatý Si-an pestrými barvami chrámů, širokými bulváry a architektonickými výstřelky.

Čína: pohledem novináře III. - Velké boxerky
Publikováno: 26.5.2012
Světová média dnes svorně hlásají, že čínská státní televize CCTV vítězně dokončila svůj závod a slavnostně otevřela své nové sídlo v Pekingu. Futuristicky vyhlížející budovu, která má symbolizovat nástup Číny na světovou scénu, už novináři překřtili - díky nevšednímu tvaru se jí k nemilosti Číňanů ve světě přezdívá "Velké boxerky".

Čína: pohledem novináře VII: Na skok v čínské tržnici 1
Publikováno: 30.6.2012
Peking je pro nás bělochy koncentrací paradoxů. Nekonečné mrakodrapy, luxusní obytné rezidence, supermoderní obchody všech světových značek na jedné straně a pak tisíce artefaktů staré čínské kultury. Nás zajímá obojí, to tradiční je ale mnohem lákavější.

Čína: pohledem novináře VIII: Na skok v čínské tržnici 2
Publikováno: 7.7.2012
Návštěva pekingského trhu s potravinami a poživatinami všech druhů, tvarů, pachů, původu často neznámého a životnosti ještě nebezpečně dlouhé nás opravdu na chvíli omráčila a poklidně bloumající čínští obchodníci civěli na blondýny, které se pohybují tempem maratonského běžce. Uf. Jsme pryč a jako zázrakem se před námi vyloupne příjemně známá cedule „Starbucks Coffee“.


Souvisejicí fotogalerie

Čína: Yangshuo a okolí
Foto: Amy Challen a Jan Lidmaňský

Lokace:

Česká republika
Kalendář akcí:

PoÚtStČtSoNe
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30      

Partneři:

I díky vám jsme získali certifikát:

Dôveryhodná firma 2017

 

Průvodce:

Fotosoutěž:

Město mýma očima

1. 9. – 31. 10. 2019
1. cena:
2. cena:
Kniha Jak si užít cestování z Knižního klubu
1. cena redakce:
Hotel Jítravský Dvorec - voucher na noc v hotelovém apartmánu pro dva se vstupem do wellness!
2. cena redakce:
Centrum digitálních služeb MINO zhotoví výherci šitou fotoknihu A4 o 40 stranách!
3. cena redakce:
2 vstupenky na exkurzi do Velkopopovického pivovaru Kozel

Aktuální stavy řek:

Aktuální informace o stavu vody na českých řekách můžete sledovat ZDE

Aktuality:

22.9.2019
Přemýšleli jste někdy, jaké to je být uprostřed sportovního zápolení na olympijských hrách a mít přitom možnost zachytit emoce, které jsou všude kolem? To nadšení, očekávání, euforie i zklamání, slzy štěstí i zármutku nad skvělým či nepovedeným výkonem, možnost zachytit okamžiky, na které se čeká dlouhé čtyři roky a pro někoho jsou jen jednou za život…
21.9.2019
V rámci Dne architektury máte jedinečnou možnost navštívit multifunkční sportovní halu v Dolních Břežanech nedaleko Prahy, která připomíná mimozemskou vesmírnou loď. Prohlídka bude komentována architektem Jakubem Našincem, který stavbu sám navrhl. Sraz je v pátek 4. 10. v 11 hodin před halou, na adrese Na Vršku 290, Dolní Břežany.
20.9.2019
Oblíbený mezinárodní festival současného umění – Bílá noc se uskuteční od 27. do 29. září v Bratislavě a od 4. do 6. října v Košicích. Letošní novinkou bude prodloužení trvání festivalu z jedné na tři noci.


Archiv aktualit

Důležité informace:

Informace a upozornění před cestovaním do zahraničí najdete ZDE.

Každý týden na facebooku nová soutěž o knižní ceny! Přidejte se a
soutěžte!

Destinace měsíce – KOSTARIKA, PANAMA, NIKARAGUA:

Nejčtenější články:

Mobilní aplikace:

aplikácia Infoglobe

stiahnuť zadarmo pre Androidstiahnuť zadarmo pre iPhone

 

 

Interaktivní katalogy:

dnes:neděle 22. 9. 2019
svátek:Darina
dnes:
neděle 22.9.
19 °C
zítra:
pondělí 23.9.
18 °C