SR, Chynorany: pozoruhodná ponitrianska obec – VIDEO

Chynorany patrily k nejstarším a nejlidnatějším šlechtickým sídlům ve středověku. Zažily vpády Tatarů i Turků, jejich dějiny byly spjaté s králem Belou IV., s rodem Čákovců i slavným Matoušem Čákou Trenčanskym, který je připojil k Topolčanskému hradnímu panství. Královské vesničce následně panovaly mnohé šlechtické rody, dokonce jistý čas byla obec majetkem ostrihomského arcibiskupství. Zdejší obyvatelé se od nepaměti věnovali zemědělství, obchodování, řemeslům i furmančení.

Krátké seznámení se s historií Chynorian jsme absolvovali u informační tabule v centru obce, u Kulturního domu, kde je také situované poměrně velké parkoviště. Z tohoto místa jsme se vydali poznávat mnohé kulturní i sakrální pamětihodnosti vesničky.

Začali jsme návštěvou kúrií, konkrétně v současnosti už neexistující kúrie Kandrásovců z 19. století a Peréniho kúrie, která vznikla přístavbou budovy solného úřadu a skladu ze 17. století. Sídlila tu Měšťanská škola a příslúšila její rozsáhlá zahrada se vzácnými stromy, avšak dnes je tato památka sice pěkně zrekonstruovaná, ale v soukromém vlastnictví.

Před kúrií se vypíná Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1761 dekorovaná kovovou ohrádkou a kousek opodál na Náměstí hrdinů je osazený Pomník na památku padlým vojákům. Za návštěvu určitě stojí i Trojiční sloup a o pár metrů dále Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený na místě staršího kostela z 15. až 16. století. 

V trojlodním kostelu se nachádzí osm malovaných vitrážních oken z roku 1933 a v samotné kostelní věži jsou umístněné čtyři zvony i velké hodiny. Předkové obce Chynorany dbali o náležitou sochařskou výzdobu obce a této tradici zůstali věrní až dodnes, proto si všimněte před kostelem umístněnou Sochu Panny Marie a o kousek vedle Sochu Ukřižovaného Krista, pod kterou byly objevené základy gotického kostelíku.

Přechodem po ulici Valentína Beniaka natrefíme na Sochu sv. Josefa – z roku 1947 a přícestní kapličku. Během procházky staré části vesničky se zastavujeme před bývalým domem Kakošových, kde stojí socha sv. Michala Archanděla. Pokračujeme dále a cestou spozorujeme i nejstarší sochu v obci - trpícího Krista Ecce Homo z roku 1710. 

Dostávame sa na místní hřbitov, kde si uctíme památku zesnulých a pomalu se vydáváme k našemu poslednímu cíli, a to k památné místnosti slovenského básnika Valentína Beniaka, po kterém nese jméno i slovenský festival poezie s více než 20-letou tradicí - Beniakovy Chynorany. Spisovatel byl svého času největším zjevem soudobé slovenské poezie, avšak vzhledem na jeho funkce během válečného slovenského státu se stal autorem společensky distancovaným a básnikem nepublikovaným. Každopádně v dějinách slovenské literatury mu patří jedno z popředních míst, a právě zdejší muzeum se snaží připomínat význam této osobnosti.

Samozřejmě Chynorany kromě památek oplývají i  sportovním a kulturním zázemím a krásnou okolní přírodou. Takže pokud někdy půjdete okolo, tak se tu určitě zastavte. 

GPS: 48°36'37.2"N 18°16'26.7"E

Text: Pavol Jemala, Slovensko zdola

Hudba: Pixabay.com; Blessed Main - 120698