SR: Tatranská Lomnice: Horalfest 2012 – byli jsme u toho - VIDEO

V Tatranské Lomnici se v poslední listopadový víkend konalo setkání určené pro milovníky hor a přírody jako takové. Redakce Infoglobe byla při tom a pokusí se vám zprostředkovat tuto akci očima návštěvníka.

Páteční večer
Naše redakce dorazila na akci těsně před slavnostním otevřením festivalu. V příjemném prostředí nejmenovaného penzionu panovala "horská" atmosféra, kterou umocňovala výstava krásných soutěžních fotografií, připravený velký sál se spoustou židlí, rozhovory návštěvníků mezi sebou a samozřejmě hudba, která jemně vyplnila tento pohodový prostor. Ani jsme se nenadáli a byl tu slavnostní začátek. Představitelé města a ředitel festivalu otevřeli tuto akci v galantním stylu, následně pak program pokračoval křtem nové knižní publikace Rozhledny od Ladislava Khandla. Křest to byl ryze tatranský. Knížka byla "pokřtěná" pravým, nefalšovaným chvojím z tatranského smrku.

Po krátké přestávce pokračoval večer debatou se zajímavým hostem. Tentokrát organizátoři pozvali známého slovenského horolezce Michala Orolína, který zdolal stovky výstupů v Tatrách a nejen tam. Za svou láskou (horolezectvím) procestoval celý svět. Lezl na štíty Alp, Kavkazu, Pamiru, Patagonie či Aljašky. U mnoha jeho zdolaných štítů se přitom jednalo o prvovýstup. Po přibližně hodinové diskusi a vyprávění jsme my, návštěvníci, dostali na výběr. Buď zůstaneme na místě a po chvilce si vychutnáme sledování soutěžních amatérských filmů o horách a lidech žijících v nich, nebo se přesuneme do vedlejší místnosti, kde souběžně začínala celoslovenská premiéra českého TELEfilmu, kde se můžeme dozvědět něco z historie a současnosti telemarkového lyžování. Co myslíte, pro kterou variantu jsme se rozhodli? Pro obě! Střídavě jsme se přesouvali mezi místnostmi. Po filmové premiéře ještě následovalo pásmo nesoutěžních outdoorových filmů, a tak náš páteční večer skončil až po půlnoci. Plni očekávání z následujícího festivalového dne jsme se vydali spát do hotelu, kde jsme byli ubytováni.

Festivalová sobota
Ráno bylo kruté, ještě i to zamračené počasí nás ovlivňovalo negativně. Ospalí jsme se vydali na snídani, která nás "nakopla" vstříc sobotnímu festivalovému dni. Měli jsme co dělat, abychom stihli literární snídaně, protože začínaly už o půl deváté. Sotva jsme se posadili, už začal program. Na úvod byl dost smutný, protože si organizátoři společně s festivalovým garantem paní Martou Rybkovou zavzpomínali na dlouholetého literárního garanta Horalfestu pana Hudáka, a také na dlouholetého účastníka festivalu z Čech pana Otípku, kteří již bohužel nejsou mezi námi. Po odeznění životopisů následovalo čtení jejich prací a řekneme vám, ani jedno oko nezůstalo suché. Po smutném úvodu program pokračoval workshopem s rozborem soutěžních děl a jejich dramatizováném čtení. Ke konci se atmosféra tak uvolnila, že místy nastávaly až výbuchy smíchu. Takto povzbuzeni jsme přešli do další místnosti, kde už mezitím začal fotografický workshop. Garant Tibor Škandík zde vysvětloval asi padesátce přítomných fotografů pravidla kompozice, ostrosti atd ... vystavených soutěžních fotografií. Mnohokrát přitom čelil oponentuře ze strany autorů. Bylo opravdu zajímavé sledovat celé toto dění, ze kterého si odnášíme množství fotografických rad a návodů. Po půl hodince jsme se opět přesunuli, tentokrát na poslední workshop, který byl věnován filmu. Po shlédnutí krátkých ukázek soutěžních filmů následovala, pro nás laiky, velmi zajímavá diskuse s filmovým garantem panem Ivanem Brachtlem. Plni nových vědomostí, možná i dovedností :-) jsme se přesunuli na oběd.

Po posílení a doplnění našich tukových zásob jsme se rozdělili. Zatímco kolegyně se vydala na Rainerovu chatu, kde organizátoři připravili přípitek s chatařem, já jsem dal přednost polednímu nesoutěžnímu promítání horských filmů. S příchodem šestnácté hodiny se najednou přítomné obecenstvo začalo podezřele obměňovat. Starší ročníky v předních řadách vystřídaly ty mladší. Když jsem nahlédl do programu, už mi bylo všechno jasné. Přesně o 16-té hodině totiž následovala druhá slovenská premiéra filmu Where the trail ends o bikeovaní.

Večer vítězů
Na večeři jsme se s kolegyní opět sešli. Vyprávěla mi své zážitky a já jí zase své. Poměrně rychle jsme se přesunuli do velkého sálu penzionu, kde začínal slavnostní večer vítězů. Místnost byla přeplněná lidmi až tak, že mnozí si neměli kam sednout. No na atmosféře to neubralo, právě naopak. Po znělce festivalu a oficialitách následovalo oceňování. Nejdříve v kategorii literatura, kde si první cenu odnesl Andrej Tymko z Popradu za prózu "Medvědí život pod psa", pak v kategorii fotografie, v níž se stal vítězem Ivan Kenéz z Ružomberku za sérii fotografií Metamorfózy Tater I. - III. a poslední oceňovanou kategorií byl film, kde se na prvním místě umístil Petr Uhrín z Martina za film Kamčatka. Vedle těchto hlavních ocenění byly udělovány i ceny diváka, chataře a čestná uznání. Program byl přerušován zpěvem a hrou na kytaru. O tyto hudební vstupy se postaral skvělý hudebník Edo Klena. Každého oceněného provázel bouřlivý potlesk a ukázky z vítězných děl byly sledovány se zatajeným dechem.

Na úplný závěr akce čekalo návštěvníky (tedy i nás) příjemné překvapení v podobě afterparty, kterou zahájili proslovem primátor města Vysoké Tatry pan Ing. Ján Mokoš a ředitel festivalu pan Stanislav Klaučo. My, účastníci festivalu, jsme si je už se sklenicí vínka v ruce se zájmem vyslechli, vděčně zatleskali za skvělý zážitek z tohoto festivalu a pustili se do připraveného občerstvení. Po ochutnání chlebíčků či pagáčů ještě následovala nervy drásající tombola :-). Nic jsme sice nevyhráli, ale za to si odnášíme horu skvělých zážitků a vzpomínek. Určitě si tento zajímavý festival nenecháme ujít ani za dva roky a už teď se těšíme, čím nás organizátoři překvapí.

Oceněná vítězná díla si můžete prohlédnout na oficiálních stránkách festivalu: www.horalfest.sk 

Text: Oskar Mažgút
Foto: Oskar Mažgút, Olga Maňáková, Klára Svobodová, Horalfest.sk

Video: Klára Svobodová

Překlad: Stanislava Waniová