Řecko, Kréta: Výlet na největší řecký ostrov VIII.

Minulý týden jsme navštívili Spinalongu a byl to vskutku impozantní pohled, který jsme však museli sdílet s obrovskými zástupy turistů. Místo by jistě mělo hutnější atmosféru, pokud by se nám nějakým zázrakem jej podařilo navštívit sami a v podvečerních hodinách.
Malou lodí, na které jsme se těsnali spolu s dalšími, jsme se vraceli k přístavu malého městečka Mavrikiano a přesunuli se do autobusu. Knóssos byl přibližně dvě hodiny cesty. Byl to ideální čas pro to si na chvíli v autobuse zdřímnout, jelikož jsme byli unaveni z velkého horka. Teplota šplhala ke 35 stupňům Celsia. Nicméně klimatizace v autobuse na nás chrlila teplý vzduch, takže uvnitř bylo za chvíli jako v sauně.
Naše nadšení z toho, že konečně Knóssos spatříme, se však ani trochu nezmenšilo. Průvodkyně nám přibližně půlhodinu před dojezdem začala obšírně prezentovat první drobky z minojského období na Krétě.
Označení používající se pro civilizaci, začal jako první užívat Sir Arthur Evans, anglický archeolog, jehož sláva s Knóssem úzce souvisí. Byl to totiž on, kdo zde na začátku 20. století započal archeologické práce, jež tuto zaniklou kulturu odhalily. Spolu s Heinrichem Schliemannem, který objevil Tróju, se stali průkopníky ve výzkumu egejské kultury.
Palác má monumentální rozměry. Celý komplex začal být stavěn kolem druhého tisíciletí př. n. l. a za několik století v jeho okolí žilo přibližně 18 tisíc lidí. Dnes přirozeně usedlosti okolo paláce zanikly a jediné, co vidíte je okolní zeleň, vprostřed níž Knóssos stojí.
O tom, jak je palác mohutný, vám snad pomůže utvořit si představu například fakt, že zde bylo přes 1300 pokojů různých tvarů a velikostí, které jsou propojeny chodbami. Právě složitá struktura paláce, kde bylo jistě snadné zabloudit, dala údajně podnět ke vzniku legendy o Minotaurovi.
Palác pokrývá území 24 tisíc m² a některé jeho části měly až pět pater. Na jeho území se nachází velké skladovací prostory, v nichž stály velké hliněné amfory, v kterých byl skladován olej, obilí, sušené ryby, fazole či olivy. Také se zde nacházelo divadlo.
S velkým zájmem jsme si pomalu prohlíželi jednotlivé části paláce včetně fresek, které jsou dnes námětem mnoha pohledů, které si lze koupit v obchodu se suvenýry. Celá prohlídka trvala přibližně hodinu a půl. Pro nás to byla zcela jistě nejzajímavější památka, kterou jsme na Krétě viděli. Hravě předčila benátskou pevnost na ostrově Spinalonga nebo ve městě Rethymno.
Text: Maxim Kucer
Foto:Wikipedia.org, Agostino64 , Lapplaender , Deror avi, Hochgeladen von Apeto, Hochgeladen von Apeto (2)
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek
Souvisejicí články

Řecko, Sparta – město krále Leonida

Řecko, Soluň – krásný kout Řecka III.

Řecko, Soluň – krásný kout Řecka II.

Řecko, Soluň – krásný kout Řecka I.

Řecko: Samos – rodiště matematika Pythagora

Řecko: Kos - za bohem Asklepiem II.

Řecko: Kos - za bohem Asklepiem I.

Řecko, Kréta: Výlet na největší řecký ostrov VII.

Řecko: Kos - po stopách Hippokrata II.

Řecko: Kos - po stopách Hippokrata I.

Řecko, Kréta: Výlet na největší řecký ostrov VI.

Řecko, Kréta: Výlet na největší řecký ostrov V.

Řecko, Kréta: Výlet na největší řecký ostrov IV.

Řecko, Kréta: Výlet na největší řecký ostrov III.

Řecko, Kréta: Výlet na největší řecký ostrov II.
Souvisejicí fotogalerie

Řecko - malý výlet po řeckých ostrovech
Lokace:

Česká republika
Partneři:
Průvodce:
Fotosoutěž:
Příroda – mezi snem a skutečností
Aktuální stavy řek:
Aktuality:
Důležité informace:
Informace a upozornění před cestovaním do zahraničí najdete ZDE.
Destinace měsíce – ANDORRA a VATIKÁN:
TIPY NA VÝLETY V ANDOŘE A VE VATIKÁNU:
Andorra – malá země v srdci velkých hor
Itálie, Řím – výlet mimo hlavní sezonu II – Vatikán
Vatikán – katolická enkláva I.
Vatikán – katolická enkláva II.
Vatikán – katolická enkláva III.
Řím aneb procházka "Věčným městem"
FOTOGALERIE
Vše důležité, co byste o Andoře měli vědět, najdete zde a o Vatikánu zde.