www.infoglobe.cz » Skotsko: Překvapení v Applecross a cesta na ostrov Skye – VIDEO
Skotsko: Překvapení v Applecross a cesta na ostrov Skye – VIDEO
Publikováno: 17.9.2019
Hory na severozápadě Skotska zřídkakdy přesáhnou výšku 800 metrů a cesty většinou vedou podél řek či pobřeží. Proto bych zde určitě nečekal tak nádherný a vysoký průsmyk jako Applecross pass. Pojďme se do něj vypravit.
Minulý díl skotského seriálu z cesty na motorce jsem ukončil v přístavním městě Ullapool. Kousek od něj také navážeme. Necelých 20 kilometrů jižně odbočuje z hlavní silnice na Inverness menší cesta, která se vrací k pobřeží. A právě u ní jsem zastavil ke krátké procházce. Řeka Droma tu totiž vyhloubila zhruba 60 metrů hluboký kaňon Corrieshalloch.
Po upravené cestě jsem z parkoviště po pár minutách došel k můstku přes soutěsku, který rozhodně není určený pro slabší povahy. Už i chůze jednoho člověka ho totiž dokáže pořádně rozhoupat. Aby byl zážitek úplný, valí se přímo pod vámi zpěněná voda z vodopádu Measach.
Cesta pak pokračuje až na vyhlídkovou plošinu o několik stovek metrů dál, odkud vám teprve doopravdy díky měřítku mostu a lidí na něm dojde, jak ohromný kaňon je.
Za celý den jsem si naplánoval větší porci kilometrů, než jsem čekal. Zakroucené pobřežní silničky dokáží úseky, které vypadají jako kousek, pěkně natáhnout. Do vesnice Applecross jsem tak dorazil až v podvečer, a protože jsem měl chuť na pořádnou teplou večeři, zastavil jsem na burger. Naštěstí úplně přestalo pršet a silnice stihla celkem uschnout.
Začal jsem po malé rozbité silničce stoupat k průsmyku v horách. Za mnou se pomalu otevíral výhled na moře a v dáli jsem postupně rozeznával ostrov Raasay a za ním Skye, můj cíl toho večera.
To, co mě čekalo na konci relativně pozvolného stoupání, mi ale vyrazilo dech. Silnice se z ničeho nic stočila do hlubokého ledovcového údolí, které ze zhruba 600 metrů prudce klesá zpět k moři. Z obou stran je lemované majestátními skálami. Chvíli jsem doufal, že opět takto večer alespoň na chvíli vysvitne slunce, nakonec jsem ale čekání vzdal a vyrazil vstříc ostrovu Skye.
A dobře jsem udělal. Když jsem dorazil k vysokému betonovému mostu, který spojuje Skye s pevninou, slunce přeci jen vylezlo a na deset minut před tím, než zapadlo, krásně osvětlilo maják Kyleakin.
Edinburgh je skotské město sálající atmosférou z filmů o Harrym Potterovi. Skotská whisky a historie tu nesmějí chybět. Pokud už budete v Edinburghu, určitě nevynechejte návštěvu slavné královské jachty Britannia. Je zajímavé vidět, jak se na lodi žilo nejen královské rodině. Vstupné 17 liber na osobu stojí za každou penny, navíc výklad audioprůvodce je v českém jazyce.
Ve spojitosti se Skotskem se jistě každému vybaví divocí obyvatelé bojující za nezávislost v podstatě po celou historii této neklidné země, a to ať už s normandskými a vikinskými nájezdníky, či s anglickými a irskými uzurpátory. Úplně poprvé se však o průnik do oblasti v té době obývané divokými kmeny Piktů a poklidnějších Britonů pokusili Římané pod vedením vojevůdce Agricoly. Brzy však zjistili, že zdejší půda není dostatečně výnosná pro dlouhodobý pobyt vojáků, a tak se rozhodli sever Velké Británie zase opustit a nechat nově postavené cesty, pevnosti a valy ležet ladem.
Škola čar a kouzel v Bradavicích se nachází někde na Highlands, není se tedy čemu divit, že je zdejší krajina doslova protkaná odkazy na knihy o Harrym Potterovi. J. K. Rowlingová, která knihy napsala, se inspirovala především v ulicích Edinburghu, kde v té době žila. Na každém rohu se zde dá narazit na nějakou nenápadnou připomínku z knih, ať už na názvy ulic až podivně připomínající jména klíčových postav, nebo na místa, kde byly samotné knihy napsány.
Také vás fascinují skotské hrady? Proti temnému nebi se tyčí zdi s gotickými okny po staletí bičované dešti a obrostlé sytě zelenou trávou a provokují naši fantazii toužící poznat alespoň malý kousek z jejich příběhů. Hrady a zříceniny kostelů, klášterů a středověkých staveb budovaných z místního tmavého kamene jsou typickou ozdobou nádherné a dramatické skotské krajiny.
Kdybych se ve Skotsku mohl vrátit jen na jediné místo, bude to buď odlehlý a opuštěný hornatý ostrov Harriss, nebo právem proslavený Skye. A čím víc nad tím přemýšlím, tím víc vítězí Skye.
Po celém dni v mokřadech na severu Skotska jsem vyrazil po pobřeží na západ a postupně se tak dostal zpět do hor. Jsou sice oproti těm ve středu země mnohem nižší, na kráse jim to ale neubírá. Kvůli drsnému podnebí se na nich často neudrží ani vřes a traviny, mnohdy tak zůstávají jen majestátní šedé skály.
Po nádherném národním parku Loch Lomond & The Trossachs jsem hlubokým údolím Glenogle projel do vesničky Killin. Na řece Dochart tu kousek před jejím ústím do jezera Tay leží jedny z nejznámějších skotských vodopádů, takže by byla škoda se u nich nezastavit.
Ráno se vydáváme na cestu nádhernou skotskou vysočinou (Highlands) směrem na severozápad. Cestou opět míjíme zasněžené vrcholky hor zahalené v ranní mlze, což nám nikdy nedá (stejně jako několika dalším turistům) a občas zastavíme, abychom si udělali pěknou fotku. Míříme tentokrát na místo, kam se z celého pobytu těšíme úplně nejvíce – na ostrov Skye. Cestu nám komplikuje uzavírka silnice, která naprosto poplete naší GPS navigaci, trochu nás vyděsí i rychle ubývající benzín při neustálém nabývání kilometrů při objížďkách a nedostatek čerpacích stanic. Nicméně nakonec vše dobře dopadá a my pokračujeme dále v cestě.
Na cestování po Skotsku jsme si vybrali poněkud netradiční podzimní termín. Dlouho jsme zvažovali, zda vyrazit i přes sníženou dobu denního světla, zimu a časté dešťové přeháňky, ale nakonec nás krásy Skotska a akční ceny letenek přece jen zlákaly. Pravidelnou linkou se létá mezi Prahou a Edinburghem, město Glasgow se pak nachází přibližně hodinu jízdy autem od Edinburghu. Nicméně jsme se však dopoledne rozhodli nejdříve zajet o kousek dál (stále však směrem na západ) a udělat si procházku v regionálním parku Clyde Muirshiel Regional Park.
Brzy ráno se vydáváme na průzkum nádherného skotského ostrova Skye. Dnes nám poprvé předpověď počasí hlásí celodenní déšť, což nás zrovna na tomto krásném místě mrzí, ale jelikož jsou zde přeháňky opravdu velmi časté, je těžké výlet vhodně naplánovat.
Z překrásného ostrova Skye se vydáváme zpět na pevninu. Směrem na východ jedeme přes 100 mil do prázdninového letoviska Aviemore, kde budeme trávit následující dvě noci.
Po procházce okolo jezera Loch an Eilein se vracíme zpět na rychlý oběd do vesničky Aviemore a pak zase vyrážíme do zasněžené skotské přírody. Tentokrát nás čeká přibližně pětikilometrový okruh v lese Ellan Wood v okolí vesničky Carrbridge, která se nachází 20 minut jízdy autem od Aviemore.
Opouštíme prázdninové letovisko Aviemore a vydáváme se směrem na jih. Naším cílem je městečko Perth, kde hodláme strávit poslední skotskou noc. Čeká nás více než dvouhodinová cesta autem.
Dnes vyrážíme do centrálního Skotska, přesněji do národního parku Loch Lomond and The Trossachs National Park. Loch Lomond je největším skotským jezerem s rozlohou 71 kilometrů čtverečních a maximální hloubkou 192 metrů. Na jezeře se rozkládá přes 30 malých ostrůvků a my se rozhodli navštívit jeden z nich.
Když jsem v 18 poprvé vyrazil sám do světa, bylo to právě do Skotska. Na měsíc v něm, kdy jsem ho skoro celé projel stopem, vzpomínám dodnes. Celých 7 let jsem se chtěl vrátit a konečně nastal ten čas. Nasedl jsem v Praze na motorku a vyrazil na zhruba 2000 kilometrů dlouhou cestu na severozápad.
Nastal čas opustit krajinu jezer, hor a dlouhých údolí ve středu Skotska a vyrazit skrz nehostinnou pustinu na úplný sever do města Thurso na dohled Orknejím. Místo hlavní silnice A9, vedoucí po pobřeží, jsem si navíc vybral opuštěné cesty skrz nekonečná vřesoviště a mokřady.
V dlouhém údolí mezi Fort William a Pitlochry ve střední části Skotska leží rozlehlé vřesoviště a uprostřed něj jedna z nejopuštěnějších vlakových stanic. Obklopena jen jezery a vřesovišti, a přesto si v ní můžete dát čaj.
Nedaleko slavného jezera Ness leží u ústí stejnojmenné řeky do moře i starobylé město Inverness. Dnes slouží jako přirozené centrum celých skotských „Highlands”, tedy Vysočiny. I samo město ale stojí za zastávku a trochu zkoumání.
Novoroční číslo časopisu Krásy Slovenska přináší zajímavý rozhovor s geografem z Geografického ústavu Slovenské akademie věd - RNDr. Jánem Hanušinem, CSc., pozve vás napříč Kubínskou holí na Oravské Maguře a představí tajemné Javorníky.
Takovýto dokumentární film zatím nemá žádná řeka na světě. Jenom náš Hron! Legendami opředený vrchol Královy hole, tam začíná příběh, který se bude rozprostírat na dlouhých několika sto kilometrech. V jejich útrobách se nachází horská voda, která si hledá cestu, aby mohla dávat život dolinám. Přesně těmito slovy vás uvítá nově vzniklý film světového charakteru.