ČR, Prácheň – zřícenina tajuplného hradu nad Horažďovicemi

Něco málo z historie

Hrad Prácheň byl postaven na místě zpustlého hradiště ve 14. století Bavorem II. ze Strakonic. Poté několikrát změnil majitele, až se celé panství dostalo na počátku 16. století do rukou Půty Švihovského z Rýzmberka. Ačkoli nechal Prácheň opravit, hrad se už o několik desítek let později uvádí v pramenech jako pustý. Pozornost se k Práchni výrazněji obrátila až v 19. století, kdy zde tehdejší majitelé panství vystavěli poustevnu, kámen ze zříceniny byl vsazen do základů Národního divadla.

Co je dnes v oblasti Práchně chráněno není ani tak zřícenina starého hradu, ale unikátní ekosystém, který se po opuštění hradu vyvíjel téměř bez zásahu lidské ruky. Nalezneme tu smíšené stromové porosty, teplomilné druhy měkkýšů a mnoho typických hájových rostlin, mezi které patří například lilie zlatohlavá nebo lýkovec jedovatý.

Zajímavé naučné stezky

Na Prácheň se z horažďovického náměstí dostanete po červené turistické značce, po stejné cestě vede i naučná stezka. Cesta je dlouhá 2,5 km, zčásti vede po silnici, zčásti po polní cestě a až na závěrečné stoupání je celkem nenáročná. Cestou ke zbytkům hradu nelze minout kostelík svatého Klimenta se hřbitovem. Ten patřil k zaniklé vsi pojmenované stejně jako hrad, v jehož bezprostřední blízkosti se nacházela. Kostelík je jednou z nejranějších křesťanských staveb u nás, podle některých legend ho dokonce světil sám Metoděj. Ostatně i název nedalekých Horažďovic je údajně odvozen od jména Metodějova žáka Gorazda, který měl osadu na břehu zlatonosné Otavy založit a pojmenovat.

Na Prácheň se dostanete i z jiných okolních měst či vesnic. Naučná stezka sem vede například z nedalekých Velkých Hydčič proslavených hlavně těžbou vápence. Ten se dnes těží ve velkolomu na vrchu Radvanka. Z Horažďovic vychází také asi 10 kilometrů dlouhý okruh spojující Prácheň, Boubín (nejedná se o slavný šumavský vrchol s pralesem, ale nedalekou vesnici) a Svaté Pole. Okruh je značen značkou připomínající červené psaníčko v bílém poli, na jeho trase nenajdeme žádné naučné tabule, ale několik pěkných odpočívadel, okruh vede střídavě místními loukami a lesy, místy i po méně frekventovaných komunikacích.

Horažďovice

Pokud se po výšlapu na Prácheň vracíte zpět do Horažďovic, možná se vám bude hodit pár tipů, co v tomto zajímavém městě podniknout. Dominantou města je bezpochyby zámek, vzniklý renesanční přestavbou hradu založené rodem Bavorů ze Strakonic. Dnes v budově sídlí Městské muzeum. Zachovaly se zde také zbytky původně gotického opevnění. Jednou z bran pojmenovanou Kocúr dokonce prochází i stezka na Prácheň. Z dalších historických památek stojí za zmínku klášter františkánů observantů a unikátní Masné krámy. Z méně známých památek pak zmíníme židovský hřbitov nacházející se u nového městského hřbitova a kolumbária u silnice směrem na Lnáře.

GPS: (zřícenina) 49°19'01.5"N 13°40'54.3"E

Text: Eliška Gregorová

Foto: Eliška Gregorová, Wikimedia Commons: Zdeněk Fiedler