ČR: Novohradské hory - přechod úchvatného pohoří I.

Den první

Bujanov

Chceme-li panenskou přírodu a četné kulturně-historické zajímavosti Novohradských hor prozkoumat opravdu důkladně, začneme cestou na železniční stanici v Bujanově. Během víkendů zde od května do září můžete navštívit muzeum věnované provozu první koněspřežné dráhy v Evropě. Za symbolické vstupné se z vystavených fotografií, dobových dokumentů a srozumitelného výkladu slečny průvodkyně dozvíte mnohé o historii dráhy, která od 1. poloviny 19. století spojovala České Budějovice s Lincem.

Pouť na Svatý Kámen

Po muzejní exkurzi se vydáme na první, přibližně 20 km dlouhou část naší túry. Žlutá turistická značka nás přímo od kolejí dovede částečně zarostlou polní cestou, přes rychlostní silnici E55, až ke zřícenině hradu Louzek, odkud se nám nabídne částečně zastíněný výhled do malebného údolí řeky Malše.

Přes řeku záhy přejdeme, ačkoli ne příliš suchou nohou – letošní jarní povodeň strhla můstek s modrou turistickou značkou (stav ze srpna 2013), takže nezbývá, než důvěřovat provizorní lávce v říčním meandru. Po modré značce pak půjdeme do Rychnova nad Malší a dále podél křížové cesty na Svatý Kámen. Není příhodnějšího místa pro odpočinek, než v kapli s léčivým pramenem či v sousedním poutním kostele Panny Marie Sněžné, kde načerpáme energii z tajemného žulového balvanu. Podle legendy se kdysi na tomto místě pastýřům zjevila Panna Marie s anděly, kteří onen balvan rozdělili ve dví. Až prý vzniklá trhlina dosáhne šíře koňského povozu se senem, nastane konec světa. Pokud se toho ale při vaší zastávce nedočkáte, budete muset pokračovat dále – po červené značce ke středověké tvrzi s dosti zachovalým torzem kamenné věže v Tiché. Jakmile přejdete hráz rybníka, ocitnete se doslova v tiché krajině remízků a pastvin. Na nedaleké rodinné farmě v osadě Janova Ves, která je po cestě, strávíme dnešní noc.

Den druhý

Nejvyšší tisícovka

Brzy ráno vyrážíme z Janovy Vsi po červené značce na křižovatku Dolní Přibrání, odkud sledujeme cyklostezku č. 1193 směrem k jihozápadu. Přibližně po 8,5 kilometrech chůze ve smrkovém lese opustíme značení a vydáme se přímo vzhůru po široké kamenité cestě, na jejímž konci odbočíme vlevo, na pěšinku vedoucí k vrcholovému hřebeni se zelenou turistickou značkou. Po ní se stočíme k východu, až dosáhneme členitého skalnatého vrcholu Kamence (1072 m n. m.), nejvyšší hory na české straně Novohradských hor. Výhled je sice zcela zastíněn jehličnatým lesem, zato si při troše horolezecké obratnosti můžete vylézt na některou z mnoha skalek. Na svazích hory lze také obdivovat četné tvary mrazového zvětrávání, jako jsou mrazové sruby či kryoplanační terasy.

Z vrcholu Kamence pokračujeme po zelené značce do Pohoří na Šumavě. Namísto kdysi tisícového města zde nyní stojí pouze ruina barokního kostela sv. Panny Marie Dobré rady a několik nových, často ještě rozestavěných, rodinných domků. Jen pomalu tak dochází ke znovuoživení pohraniční obce, jejíž rozkvět pominul spolu s odsunem německých obyvatel po druhé světové válce.

Pokračování příště...

Text/foto: Blanka Pechačová