ČR, Brno – hlavní město Moravy III

První vstup do hradu jsme ignorovali a vydali se vlastní cestou. Zaujaly nás totiž vyhlídkové plošiny (bastiony), odkud bylo město jako na dlani. Pokochali jsme se výhledem a všimli jsme si památníku v podobě busty Jeana Louise Raduita de Souches. Byl to významný polní maršál císařské armády ve třicetileté válce. Na podstavci jsme si přečetli, že to byl právě on, kdo dosáhl úspěchu při obraně Brna. To, že mu bylo město blízké, vyjádřil i v závěti, na základě které byly jeho ostatky uloženy ve zdejším kostele sv. Jakuba.

Už cestou z Husovy ulice jsme potkávali mnoho maminek s dětmi či postarších lidí, kteří toto místo očividně rádi vyhledávají. Není se čemu divit, vždyť ten klid na Špilberku dostal i nás. Všude byly lavičky a krásná zákoutí. Postupně jsme se podél mohutné zdi dostali na opačnou stranu hradu, kde byla cesta ke vstupu na nádvoří upravena nejen pro chodce, ale i pro auta. Po chvilce jsme se ocitli na velkém prostranství, které tvořil hrad, nádvoří s kavárnou, restaurací a malým parkovištěm. Velkolepé hradby jsou místy doplněné o železná děla, která míří na podhradí. Z hradeb jsme sledovali životem pulzující město. Z mnoha staveb na obzoru nás zaujaly dvě. Tou první byl areál výstaviště a druhou bazilika Nanebevzetí Panny Marie, která je označována za klenot gotické architektury na Moravě. Součástí tohoto sakrálního chrámu je i klášter, kde svého času žil zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel nebo slavný český hudební skladatel Leoš Janáček.

Následně jsme se přesunuli do dalších částí hradního areálu. Měli jsme možnost alespoň z části vidět rozhlednu umístěnou v nárožní věži hradu a vnitřní velké nádvoří se zvonkohrou, která každou hodinu hraje jednu z 32 skladeb. Hned pod ní je 119 metrů hluboká studna dosahující až pod úroveň řeky Svratky, kasematy, hradní příkopy, most a mnoho dalších účelových staveb.

Hrad Špilberk je sídlem Muzea města Brna a v jeho prostorách je nainstalováno několik expozic dokumentujících zajímavé lokální dějiny. Když už jsme u historie, musíme zmínit, že zakladatelem hradu byl Přemysl Otakar II. Stavebně spadá do gotického a pozdější přestavbou do barokního slohu. Zpočátku sloužil jako rezidenční sídlo českých panovníků, ale později byl i trvalým sídlem šlechtice Jana Jindřicha (mladšího bratra císaře Karla IV.) nebo jeho syna Jošta Moravského, který se stal římsko-německým králem, a hradu se tak dostalo nakrátko pocty být sídlem vládce celé tehdejší říše. Postupem času došlo k radikální přeměně Špilberku, dokonce zde bylo zřízeno vězení. Od roku 1962 je spolu s parkem vyhlášen za národní kulturní památku.

Na hradě se kromě celoročních tematických prohlídek konají i velké akce jako například Letní shakespearovské slavnosti nebo Mezinárodní hudební festival Špilberk, jakož i mnoho jiných atraktivních akcí. Prohlídku hradu jsme ukončili u vstupní brány, odkud naše dnešní putování začínalo.

Už za týden sejdeme z hradu do centra města a cestou se zastavíme u několika zajímavých staveb (nejen z pohledu architektury).

GPS: (hrad Špilberk) 49°11'40.0"N 16°35'57.3"E

Text a foto: Oskár Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová