SR, Brezová pod Bradlom: Mohyla generála M. R. Štefánika na Bradle I.

Proč tomu tak je a kdo to vlastně byl Milan Rastislav Štefánik, si alespoň ve stručnosti přiblížíme v dnešním krátkém článku. Pokud se na mohylu gen. M. R. Štefánika vydáte s malými dětmi, je dobré připomenout si alespoň pár faktů z jeho života, aby vás upřímné dětské otázky o tomto významném vzdělanci, světoběžníkovi, astronomovi, generálu francouzské armády, slovenském politikovi a diplomatovi nezaskočily.

Kdo vlastně byl M. R. Štefánik?

O generálu M. R. Štefánikovi už slyšel určitě každý, ale i tak si myslím, že osobnost, která udělala tak mnoho pro národ, si určitě zaslouží alespoň několik řádků. V roce 1880 se narodil v obci Košariská v rodině evangelického faráře a zároveň oduševnělého národovce a vzdělance Pavla Štefánika, a tak byl již od útlého dětství obklopen knihami. Vždy patřil k nejlepším žákům, a tak po úspěšné maturitě začal v Praze studovat stavební inženýrství, ale nakonec ho zlákala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, kterou úspěšně ukončil dizertační prací z astronomie. Dlouhá léta prožil ve Francii. Absolvoval několik zahraničních studijních pobytů a za necelé desetiletí uskutečnil astronomické pozorování téměř po celém světě. Dodnes například v mnoha školních třídách na nástěnce visí věta: "Pro lidi pevného předsevzetí a vytrvalosti není nemožností", kterou M. R. Štefánik vyslovil, když se přidal k výpravě na observatoř na Mont Blancu přesto, že se necítil dobře. Učitelé nám ji mnohokrát opakovali a zdůrazňovali, že když člověk opravdu chce a snaží se, tak svůj cíl určitě dosáhne. Ve francouzské armádě, do které narukoval v roce 1914, dosáhl hodnosti brigádního generála. Jako letec bojoval na srbské a západní frontě, ale známý se stal i díky organizování vojenské meteorologické služby. Spolu s T. G. Masarykem a E. Benešem založil roku 1916 v Paříži Národní radu československou. Velké úsilí věnoval i snaze o vytvoření československých legií, bojujících na straně Dohody, čímž se významně zasloužil o vznik samostatného Československa a stal se tak prvním československým ministrem války. Dne 4. května 1919 však nedaleko Ivanky u Bratislavy během návratu do vlasti tragicky zahynul v troskách letadla spolu se dvěma italskými letci a jedním mechanikem - radiotelefonistou. Tato tragédie nebyla precizně vyšetřena a nikdy se úplně nevysvětlila.

Dodnes však vědecké, vojenské či diplomatické zásluhy generála M. R. Štefánika připomínají mnohá muzea nebo památníky, které byly objeveny nejen na Slovensku - v jeho rodné zemi, ale i jinde ve světě. Po Štefánikovi je pojmenovaných mnoho ulic, náměstí i největší slovenské letiště (bratislavské letiště M. R. Štefánika). I turistická značkováná trasa č. 0701 vedoucí od Děvína na Bradlo nese jeho jméno (Štefánikova magistrála). Jelikož byl i uznávaným astronomem, není divu, že po M. R. Štefánikovi je pojmenována i planetka - 3571 Milanštefánik, kterou roku 1982 na jihočeské Kleti objevil Antonín Mrkos. Takových příkladů bychom mohli jmenovat ještě opravdu mnoho.

K nejnavštěvovanějším a zároveň i nejkrásnějším vzpomínkovým místům jednoznačně patří "jeho" Mohyla na Bradle. Kde ji najdete, jak se sem dostanete a co zajímavého můžete navštívit v jejím okolí, pokud se sem vydáte na výlet, se dočtete už za týden.

Text a foto: O. Maňáková

Překlad: Stanislava Waniová