Rakousko: Vídeň IV. - Dóm svatého Štěpána

Podle turistických průvodců katedrálu v centru Vídně ročně navštíví přes tři miliony turistů. Stephansdom, čili Dóm svatého Štěpána, leží téměř uprostřed historické části města, proto u něj začíná nebo končí většina tras turistických prohlídek městem.

Do vstupní části kostela lze volně vejít, zadní prostor jeho hlavní lodě je ohrazen mříží, aby turisté nerušili věřící v lavicích. Vstup bývá omezen při slavnostních příležitostech, neboť chrám bývá často místem výjimečných událostí za účasti nejvyšších státních představitelů, a někdy i během koncertů. Často však přístup do chrámu limituje zcela jednoduchý důvod: vysoký počet návštěvníků, kteří se právě snaží protlačit dovnitř.

Uvnitř chrámu, u mříže oddělující prostor pro turisty od bohoslužebné části, jsou k dispozici monitory s turistickými informacemi ve více jazycích. Vstupné se nevybírá, u vchodu však lze přispět na údržbu chrámu. Samozřejmě, nejvíce se o historii a zajímavostech chrámu dozvědí ti, kdo obětují několik eur za průvodce. Knižní bedekr v různých jazycích se dá zakoupit i přímo uvnitř chrámu (podobný „dom-shop“ je i na věži).

Svatoštěpánský dóm je svědectvím vývoje stavebních stylů od románského (nejstarší části se zachovaly zejména ve vstupní západní části od náměstí) přes gotický (hlavní loď a nejvyšší jižní věž) až po renesanci (nižší severní věž) a baroko (interiér). Původní románský kostel sv. Štěpána vysvětili v roce 1147, od 15. století je chrám sídlem vídeňského biskupa. Po dlouhá staletí patřil k nejvyšším stavbám na starém kontinentu, což jednak symbolizovalo jednu z nejmocnějších monarchií, na druhé straně se ani jemu nevyhýbaly zhoubné důsledky válečných konfliktů, naposledy na konci druhé světové války.

Zajímavostí je, že u chrámu nadále funguje řemeslnická dílna, složená ze zástupců dnes už často zřídkavých řemesel, jež se nepřetržitě stará o údržbu a obnovu jedinečné památky a klenotů, které ukrývá. A nejedná se pouze o středověká řemesla, ale patří k nim i údržbář výtahu, jímž se turisté mohou vyvézt ke zvonu v nižší severní věži.

Adrenalinový výstup na věž

V samotné katedrále se dá sestoupit do podzemí, kde jsou uchovány pozůstatky mnoha církevních, císařských a šlechtických osobností minulosti. Nás však více lákaly výšky a vyhlídka na město z ptačí perspektivy. O Severní věž (Nordturm), v čase naší podzimní návštěvy, jaksi nebyl velký zájem ze strany turistů, a to ani přesto, že na ni kromě výtahu vede pouhých 75 schodů.

Příčinou možná bylo inverzní počasí, jež při zemi drželo zápach provázející dlouhé kolony fiakrů, čekajících na zákazníka právě podél této strany chrámu. Samotná severní věž měla být původně vyšší, ale od středověku zůstala vlastně nedokončena. Ve věži je hlavní zvon chrámu a také vyhlídka na typickou vzorovanou střechu.

Podstatně větší zájem turistů byl o Jižní věž (Südturm), nazývanou rovněž „Steffl“, do níž se vchází z nízkého strážného domečku, s označením „Aufstieg zur Türmestube“, přilepeného ke chrámové lodi, který dnes slouží jako pokladna. Na této věži nepočítejte se žádným výtahem, poctivě je třeba zdolat 343 schodů po poměrně úzkém spirálovitém kamenném schodišti. Během výstupu se čas od času musíte zastavit nejen kvůli dechu (někteří), ale zejména proto, aby mohli projít návštěvníci sestupující z věže dolů.

Jediné větší odpočívadlo je až těsně před koncem cesty v místnosti, kde byl v minulosti (do poškození chrámu při bombardovaní v dubnu 1945) umístěn zvon Pummerin, odlitý v roce 1711 ze zbytků tureckých kanonů, zabavených po úspěšné obraně města. Dnes tu zůstalo jen malé lapidárium původních kamenných detailů věže a informační tabule o poválečném vysvěcení 11 menších zvonů, umístěných v této věži, které se starají o pravidelné zvonění, patřící ke každodennímu koloritu tohoto velkoměsta.

Menší rozčarování čeká nejednoho neinformovaného turistu i na konci cesty. Výstup na věž totiž končí ve strážní místnosti (Türmerstube), kde pobýval hlídač hlásící požár nebo případného nepřítele. A ta se nachází přibližně pouze v polovině samotné věže (ve výšce 67 z celkových 136,7 metrů). Výhled na město a jeho okolí poskytují čtyři poměrně malá okénka, orientovaná na jednotlivé světové strany. V nevelké místnosti se našlo místo i pro malý obchůdek se suvenýry, který zřejmě nejvíce prosperuje, když je u malých okének nával a turistům čekajícím na nevšední výhled zůstává jen pár metrů čtverečních právě u prodejního pultu.

Avšak pohled ven určitě stojí za všechnu námahu. Až potom pochopíte, proč vás ti před vámi nechali tak dlouho čekat a nedokázali se odlepit od okénka. Z ptačí perspektivy totiž město vypadá úplně jinak, i jeho dominanty jsou trochu jiné. To, co nás na chodníku okouzluje svou výškou a majestátností, najednou při pohledu shora musíme očima hledat ... jako na připojených snímcích.

GPS: 48°12'31.6"N 16°22'21.2"E

Text a foto: Jiří Výborný