V severozápadní části Slovenska se nachází okresní město Čadca, které je centrem regionu Kysuce. Díky své příhraniční poloze s Českou a Polskou republikou je pomyslnou vstupní bránou do krajiny a též naším dnešním výletním cílem.
Město Čadca s více než 22-tísici obyvateli nabízí k vidění vícero kulturních, sakrálních i historických památek, které ve spojení s moderními budovami vytvářejí nádherný kolorit hodný navštívení.
Dříve, než se vydáme do samotných ulic města, si ve zkratce povíme něco o historii Čadce. Vůbec první písemná zmínka o městě pochází z roku 1565. Vznikla postupným spojováním malých osad valašského osídlování. Dějinné období poddanského městečka přeskočíme a zastavíme se u historických meznících. Začneme 9. lednem 1778, kdy královna Marie Terezie povýšila obec "Csatza" na městečko s právem konání čtyřech výročních jarmarků, co předznamenalo začátek výrazného hospodářského i demografického rozvoje.
Dalším významným datumem se stal 4. prosinec 1848, kdy během tzv. zimního tažení slovenských dobrovolníků bojujících za svobodu národa, byla Čadca politickým a vojenským centrem slovenského povstání, a tak se město stalo, třeba jen na pár dní, hlavním městem osvobozovaného Slovenska.
Po letech stagnace nebo dokonce úpadku, zaznamenala Čadca rozvoj až po druhé světové válce. V rámci poválečné obnovy se už v roce 1946 obnovila výroba v textilní továrně a následovala i strojařská výroba. Samozřejmě, vzpomenout musíme i družstvo Okrasa, zaobírající se dodnes výrobou skleněných vánočních ozdob, které exportuje do celého světa a je doslova pýchou města.
Vydejme se ale už k památkam. V rámci občanské zástavby jsou pozoruhodné secesní měšťanské domy z přelomu 19. a 20. století. Ze sakrálních památek dominantu tvoří Kostel svatého Bartoloměje, postavený na místě bývalého dřevěného kostela v letech 1734 až 1735. V interiéru této barokní jednolodní stavby s polygonálním uzávěrem svatyně se nachází oltářní obraz patrona kostela, který je dílem známeho malíře Josefa Božetěcha Klemense.
Před kostelem, v malém parčíku, je situovaná Socha svatého Jana Nepomuckého a chráněný objekt sousoší Oplakávání Krista na Kalvárii se sochami světců. Všimněte si hlavně kamenné plastiky vykazující rysy lidového sochařství v barokním ztvárnění. Jedná sa o dílo místních kamenářských dílen, působících na horních Kysucích až do druhého desetiletí 20. století.
Velkolepá je i budova Městského domu, sídla Městského úřadu, která byla postavená v roce 1932 podle projektu architekta Žigmunda Wertheimera. Mezi nejhezčí dodnes zachované stavby ve městě patří budova, ve které sídlí Kysucké muzeum. To patří mezi nejmladší muzea na Slovensku a ve své správě má pět expozicí, které nabízejí široké spektrum kulturních a historických aspektů souvisejících s regionem Kysuce. Na budově je i památní tabule věnovaná prvnímu předsedovi Matice slovenské, biskupovi Štefanovi Moyzesovi.
Doporučujeme se zastavit také před budovou kulturního domu, kde je osazená socha spisovatele Petra Jilemnického nebo na impozantní hlavní železniční stanici v Čadci, která patří mezi významné budovy v bruselském stylu. V staniční hale najdete také Kysuckou místnost, která nabízí pro cestující bufetové občerstvení v dobovém stylu.
Naproti tomu, že Čadca nenabízí množství historických staveb, je ozdobou celého regionu. Mimo centra nabízí výlety do CHKO Kysuce, k přírodní památce Megonky, cykloturistiku i lyžování ve sportcentru Oščadnica, jakož i turistiku k vícero rozhlednám.
V jednoduchosti je krása. Krása je pomíjivá. Pomíjivý je čas. Ne vždy. Někdy i díky ruce laskavého člověka, který se rozhodne čas pozastavit. Díky úsilí jednotlivce, případně organizace, máme možnost vidět to, co by už dávno bylo pryč. To je i případ zámku Radola ze 16. století. Kdyby nebylo lidského úsilí, dávno by už padl za oběť času.
Naše toulky městem Žilina dnes završíme návštěvou Náměstí Andreje Hlinky, které se rozprostírá pod Katedrálou Nejsvětější Trojice. Jedná se o velkolepý prostor původního koryta Váhu, které zdejší obyvatelé přeměnili na pole.
Naše putování po Žilině bude dnes pokračovat, a to návštěvou, od roku 1987 vyhlášenou Městskou památkovou rezervací - Mariánským náměstím. Díky svému čtvercovému půdorysu (cca 100 x 100 m) a laubniam (podlubiam) s arkádami, které pokračují i v přilehlé Hodžově a Radniční ulici, vytváří jedinečný prostor svého druhu na Slovensku s neopakovatelnou atmosférou.
Na severozápadě Slovenska, v údolí řeky Kysuce a na rozhraní Javorníků a Kysucké vrchoviny se nachází Kysucké Nové Město. Zajímavostí je, že se může pochlubit nejstarší písemně doloženou zmínkou o obci na Kysucích.
V severozápadní části Slovenska na rozhraní Slovenských Beskyd a Kysuckých vrchů v údolí řeky Bystrica se rozprostírá obec Nová Bystrica. Rozlohou se řadí mezi největší obce na Slovensku a její součástí je i národopisná expozice kysucké vesnice v přírodě tzv. Skanzen ve Vychylovce se světovým unikátem v podobě úzkokolejní železnice.
K nejhezčím a turisticky nejzajímavějším koutům Slovenska rozhodně patří region Kysuce. Kromě krásné horské přírody, protkané turistickými a cykloturistickými stezkami, nebo bohaté historie, která na vás dýchne skutečně v každé vesnici, tam stále více turistů přiláká i největší dřevěné sousoší na Slovensku – Slovenský orloj ve Staré Bystrici.
Tentokrát vás zavedeme na Kysuce, přesněji do obce Oščadnica, která počtem obyvatel i svou rozlohou patří mezi největší slovenské obce. Naším cílem bude Chata na Velké Rači (Schronisko PTTK Wielka Rácz), nacházející se přibližně 80 metrů pod samotným vrcholem.
Léto je ideálním ročním obdobím pro rodinné výlety. My vás dnes zavedeme na severozápadní Slovensko, kde se rozprostírá malebný region Kysuc, který lemují nádherné hory, protínají životodárné řeky a zkrášlují nevšední městečka, vesničky nebo svérázné osady.
Region Kysuce nás už nejednou mile překvapil. Ať už svou nádhernou přírodou, zachovalou lidovou architekturou, unikátními památkami, nebo také překrásnými túrami, během nichž se nám mnohokrát odkryly zajímavé výhledy, nejednou i za hranice Slovenské republiky.
Dnes spolu opět zavítáme na střední Slovensko. Tentokrát budou naše kroky směřovat do nádherného severoslovenského regionu Kysuce, který ukrývá mnoho krásných obcí a měst, historických či sakrálních památek, ale hlavně nádhernou přírodu. Nachází se zde několik zajímavostí, které nelze vidět jen tak kdekoliv. Jednou z nich je i unikátní přírodní morfologický útvar Klokočovské skály.
Cestou z Klokočova, kde jsme kromě nenáročné procházky k zajímavým kamenným koulím strávili i příjemný oddechový půlden v nádherném prostředí Sudoparku, jsme se zastavili ještě na jednom unikátním místě. Nevšední přírodní památku, kterou jen tak leckde nenajdete, jsme vypátrali hned ve vedlejší kysucké obci Korňa.
I když letošní zima nepatří k těm nejštědřejším, co se týče sněhové přikrývky, stále je dost lyžařských středisek, které disponují umělým zasněžováním, a tak si milovníci zimních sportů přesto přijdou na své.
Dnes si spolu opět vyjdeme navštívit rázovitý a mezi slovenskými, ale i zahraničními turisty mimořádně vyhledávaný region Kysuce. Dnes to však nebude jen turistická vycházka plná krásných výhledů, ale také moře skvělé zábavy v lůně krásné přírody.
Krásné Slovensko se i díky geografickým podmínkám nebo složitému historickému vývoji vyznačuje nejenom nepřeberným množstvím přírodního bohatství, ale také mnoha kulturními i historickými památkami. Především ty mají přímo magnetizující schopnost přilákat sem návštěvníky nejen ze širokého okolí, ale i ze zahraničí.
Novoroční číslo časopisu Krásy Slovenska přináší zajímavý rozhovor s geografem z Geografického ústavu Slovenské akademie věd - RNDr. Jánem Hanušinem, CSc., pozve vás napříč Kubínskou holí na Oravské Maguře a představí tajemné Javorníky.
Takovýto dokumentární film zatím nemá žádná řeka na světě. Jenom náš Hron! Legendami opředený vrchol Královy hole, tam začíná příběh, který se bude rozprostírat na dlouhých několika sto kilometrech. V jejich útrobách se nachází horská voda, která si hledá cestu, aby mohla dávat život dolinám. Přesně těmito slovy vás uvítá nově vzniklý film světového charakteru.