www.infoglobe.cz » SR, Vršatská bradla: bradloví mohykáni – VIDEO
SR, Vršatská bradla: bradloví mohykáni – VIDEO
Publikováno: 25.10.2016
Po delší době jsme opět navštívili ne sice nejvyšší, ale dozajista jedny z nejkrásnějších hor na Slovensku – Vršatská bradla.
Pro upřesnění uvádíme, že se nacházejí v Trenčínském kraji, severně od města Ilava. Ideálním výchozím bodem pro túru je obec Vršatské Podhradí, odkud vede modře značená turistická stezka. Přímo u obce se nachází i parkoviště. Pro ty, kteří preferují veřejnou dopravu, je spojení zajištěno regionálními autobusovými linkami.
Pro zdatnější turisty jsou k dispozici i náročnější turistické trasy. Tak například z Červeného Kamene po žluté značce trvá cesta zhruba hodinu nebo z obce Bolešov po zelené značce dosáhnete cíl za dvě hodiny. Jelikož my jsme trošku pohodlní, tak jsme si zvolili ten nejbližší přístupový bod.
Výstupy a sestupy jsme absolvovali v doprovodu naučné stezky Vršatská bradla, která nám doplňovala krásné výhledy o informace týkající se geologie, historie, fauny a flóry. Dozvěděli jsme se, že podloží tvoří vápencová deska, ale i slíny, radiolarity, břidlice a jiné horniny. Sami jsme mohli pozorovat paleontologické nálezy v podobě zkamenělin. Na faunu jsme už takové štěstí neměli, ale alespoň jsme se uspokojili tím, že jsme procházeli domovem výskytu i několika druhů endemitů, čili specifickým místem, kde se daný druh vyskytuje a nikde jinde.
Kromě přírodní scenerie nás zaujaly i pozůstatky osídlení v podobě středověkého hradu, který chránil severozápadní hranice tehdejšího Uherska. Hrad byl dokonce součástí legendárního panství Matúše Čáka Trenčínského, kterého později nahradil známý uherský šlechtic Stibor ze Stibořic, následně pevnost vystřídala ještě více majitelů. Od 17. století začal Vršatský hrad upadat, později byl vypálen, během Rákocziho povstání zničen výbušninami a výsledkem je současný stav.
Nejvyšším bodem Vršatských bradel je bradlo Chmelová (925 m n. m.), které je druhým nejvyšším vrcholem pohoří Bílých Karpat. Neméně zajímavé je i bradlo Vršatec-Javorník (897 m n. m.). Z obou vrchů se nám naskytl impozantní pohled na krajinu Středního Pováží, kde jsme kromě Ilavy a Dubnice nad Váhom viděli i řeku Váh, dálnici D1 či za nimi se k nebi zvedající pohoří Strážovských vrchů.
Celý okružní výlet nám trval 3 hodinky a nabídl nám vše, co správný turista vyhledává. Rádi se sem ještě někdy vrátíme a tuto relativně nenáročnou túru doporučujeme i vám.
Severovýchodně od sídelního města Trenčanského kraje leží Dubnica nad Váhem. Toto více jako 25-tisícové město získalo svůj městský statut jen relativně nedávno, a to v roce 1960, a zároveň se jedná o největší slovenské město, které není okresní, protože spadá pod okres Ilava.
Jakmile vstoupíte do Trenčínského kraje, ocitnete se v Matoušově království, které nese název po nejmocnějším vládci a uherském šlechtici jménem Matúš Čák Trenčianský. V tomto království nejenže můžete obdivovat krásy přírody a historických památek, ale také navštěvovat obce, města, restaurace a hotely, které se společně snaží nabízet služby a tradice tak, aby měl každý pocit, že je doma.
Turistická sezona už pomalu, ale jistě začala, a proto se vydáme do hor. Na začátek vás pozveme k méně náročnému výletu do přírodní rezervace Klapy, která se nachází v oblasti Horního Pováží.
Trenčanský kraj nabízí mnoho pamětihodností v objetí přírody. Jedním z takových spojení je také přibližně 5tisícové město Brezová pod Bradlom, které se rozprostírá na úpatí Malých Karpat. Nad městem se tyčí vrch Bradlo, na kterém se nachází pietní místo významného rodáka z nedalekých Košarisk – Milana Rastislava Štefánika.
Unavení z každodenních povinností jsme se rozhodli vydat se někam za odpočinkem. Při prohlížení mapy naše pohledy padly na lázeňské městečko Trenčianské Teplice, nacházející se jen pár kilometrů od Trenčianské Teplé.
Nevelká obec Lednice, ve které žije něco přes 1000 stálých obyvatel, se stala dalším z cílů našich výletů po Slovensku. Kde se nachází, jaké krásy ukrývá a čím si získala naše srdce, se dočtete v následujících řádcích.
Vršatská bradla, která jsou součástí pohoří Bílé Karpaty, patří k turisticky velmi přitažlivým lokalitám. V převážné míře jsou tvořeny masivními zrnitými vápenci, které jsou bohaté nejen na fosilní faunu, ale nabízejí i překrásný pohled na krajinu Středního Považí.
Slovenský region Pováží ukrývá mnoho přírodních, ale i lidskou rukou vytvořených krás. Za jednou z nich se dnes vydáme. V blízkosti Nového Mesta nad Váhom se nachází obec Beckov, kterou většina z nás zná podle její největší dominanty – hradu Beckov.
Jedna z nejkrásnějších a nejzachovalejších hradních zřícenin, která byla začátkem letní sezóny v tomto roce po rozsáhlé několikaleté rekonstrukci opět otevřena pro širokou veřejnost, rozhodně stojí za návštěvu.
Dvě zřejmě největší pamětihodnosti západoslovenského krajského města Trenčín jsou spojeny s mohutným skalním útesem. Jde o majestátní Trenčínský hrad a o unikátní nápis z římských dob na úpatí skály.
Trenčianské Teplice jsou malé lázeňské město, schoulené pod Strážovskými vrchy, takže z každé strany je obklopují kopce plné zeleně. Za léčivými účinky sirných pramenů sem přicházejí lidé z různých částí světa.
Na západním Slovensku u řeky Váh leží jedno z nejstarších Slovenských míst, které bylo od pradávna centrem obchodu, hospodářství i kultury. Město králů, módy a také nejznámějšího festivalu na Slovensku. Přijměte naše pozvání na malou procházku městem Trenčín, klenotem středního Pováží.
V rámci toulek po Slovensku dnes zavítáme do malé obce v okrese Púchov, kde se nacházejí nejmladší slovenské lázně, vodní nádrž, lesopark a samozřejmě nechybí ani malebná příroda. Pokud tipujete, že se jedná o obec Nimnica, tipujete správně.
Novoroční číslo časopisu Krásy Slovenska přináší zajímavý rozhovor s geografem z Geografického ústavu Slovenské akademie věd - RNDr. Jánem Hanušinem, CSc., pozve vás napříč Kubínskou holí na Oravské Maguře a představí tajemné Javorníky.
Takovýto dokumentární film zatím nemá žádná řeka na světě. Jenom náš Hron! Legendami opředený vrchol Královy hole, tam začíná příběh, který se bude rozprostírat na dlouhých několika sto kilometrech. V jejich útrobách se nachází horská voda, která si hledá cestu, aby mohla dávat život dolinám. Přesně těmito slovy vás uvítá nově vzniklý film světového charakteru.