Třebaně na Karlštejnsku - VIDEO

A právě tím se dají jako první charakterizovat dvě Třebaně, které se k ní na Karlštejnsku tisknou - Hlásná a Zadní Třebaň.

Jak už jsme řekli, v prvé řadě se jedná o ráj rybářů. Však se také v obecním znaku Zadní Třebaně skví dvě vypasené ryby, zatímco její Hlásná sousedka se spokojila - věrna svému jménu - s nástrojem hlásných z hradu Karlštejna, ale přidala si k němu alespoň řeku Berounku. A právě ta vás na tomto místě zaujme, i když s chytáním ryb nemáte vůbec nic společného.

V objetí vod řeky Berounky

Za krásného počasí není nic nádhernějšího než popojít podél kempu Ostrov směrem k jezu, který přímo vybízí k smočení znaveného těla do vlnek pod ním. Ano, je to trochu chladivá koupel, ale co byste chtěli od tekoucí řeky? A kdo nemá zrovna chuť osvěžovat se zas až tak studeně, stačí, když se položí do trávy a poslouchá šumění vody. I když není zrovna hezké počasí anebo je léto dávno pryč, je tato chvilka přímo stvořená pro romantiky. Společně s jezem se do jejich vnímání občas zavrtá i výkřik volavky či zoufalé volání zbloudilé kachny, ale jinak je tu klid... tedy dokud kolem neprojede vlak na frekventované trati Praha - Beroun. Ale i jeho věčná odrhovačka „cukr-kafe-cukr-kafe“ k tomuto místu tak nějak patří.

Přínos Ivana Mládka

Je jedno, jestli se nacházíte na břehu na straně Zadní nebo Hlásné Třebaně. Berounka je hezká z obou stran. Obce si ale podobné i přes svá jména příliš nejsou. Hlásná Třebaň jako by byla pyšná na slávu, kterou jí zajistil Ivan Mládek svým hitem o tom, že Hlásná Třebaň je krásná a proto ke své Máně do Třebaně často jezdit hledí. Její statky svítí svými opravenými vraty do světa a volají: „Já jsem tady a stojím za to, abyste se zastavili a prohlédli si mě.“ To Zadní Třebaň je v tomto ohledu trochu chudší příbuzná. Možná proto o ní Ivan Mládek nezpíval.

Spory o lávku

Historii ale mají obě obce podobnou. První zmínka o nich pochází zhruba z roku 1000 po Kristu. Známky osídlení jsou ale mnohem starší – spadají až do doby bronzové. Obě obce spojuje úzká lávka pro pěší, která se nachází hned u nádraží. Cyklisté a motoristé na ní mají vstup zakázán, což svého času vyvolalo velkou nevoli, zvláště mezi milovníky bicyklů. I přes jejich protesty na lávce značka zákaz vjezdu cyklistům zůstala – někteří to trochu recesisticky řeší tak, že své kolo prostě vezmou na záda a při takovémto pěším překonávání řeky Berounky se nechají ještě vyfotografovat. Jisté je, že dostat se na druhou stranu jinudy je poměrně velká zajížďka – pokud si člověk nechce i se svým kolem zaplavat. A to velice dobře vědí lidé v Hlásné i Zadní Třebani.

Pohostinnost především

Jeden rozdíl jsme ale pocítili hned po třech dnech sami na vlastní kůži. A proto radíme - pokud se chcete po tomto regionu pohybovat ve větší skupince (nás bylo zhruba patnáct), zvolte si raději místo kde si odpočinete, v Hlásné Třebani. My jsme se ve všech podnicích v Třebani Zadní přesvědčili, že ani mimo vodáckou sezónu (byli jsme tam v říjnu), kdy obec ani tamní kemp opravdu nepraskají ve švech, lidé velké skupinky „cizáků“ moc rádi nemají. S nechutí nás uvítali skutečně ve všech tamních restauracích, ani v kempu u vody to nebylo lepší. Přitom stačilo přejít onu zmiňovanou lávku a všechno bylo rázem v tom nejlepším pořádku a nás přijali všude s úsměvem. Největší rozdíl mezi Hlásnou a Zadní Třebaní jsme tedy spatřovali hlavně v tom, že v Zadní pro pracovníky služeb znamenala velká skupinka hodně práce, zatímco v Hlásné v ní ti samí lidé viděli v prvé řadě velký výdělek. Rozhodněte se tedy sami, do které z nich si zajdete na večeři.

Text/foto: Zuzana Dastychová  

Video: Zuzana Dastychová