Maďarsko: městečko Mosonmagyaróvár I.

Jarní čtení vám přináší:

Dějiny tohoto městečka se začaly psát v severozápadní části Maďarska, v oblasti Podunají. Tato oblast, známá jako krajina s rozsáhlými močály, měla jen jednu úzkou část vhodnou pro přechod obyvatelstva. A právě ta ležela na místě, kde o několik století později vznikly základy současného města.

Bohatá historie
Význam této lokality byl v minulosti velmi důležitý. Svědčí o tom i fakt, že byla součástí Jantarové cesty, která spojovala Baltské moře se Středozemním. Přechod znali již Římané, kteří si zde postavili vojenské sídlo (hrad) a "město" nazvané Ad Flexum. Sídlo zabraňovalo průnikům bojových kmenů ze severu. Kromě tohoto vojenského významu mělo město i obchodní funkci, a to při výměně zboží mezi Římany a barbarskými kmeny. Postupem času se ze sídla a města Římanů stala dvě městečka.

První Magyaróvár, nebo slovensko uherský Starhrad a druhé Moson, slovensky Mošon. Díky strategické poloze byla střediskem bohatých obchodníků se zemědělskými komoditami, a také se stala významným tržištěm celé země. Obchodování sem přilákalo mnoho cizinců, přičemž někteří se zde usadili. S obyvatelstvem přibývaly i počty hostinců a domů na přespání (nynější hotely), které i dnes dávají městečku nevšední tvář. Během vlády Arpádovců se obě města velmi rychle rozvíjela. Stavěly se zde kamenné domy i kostel. Hrad, který byl součástí nezaměnitelného koloritu města a po desetiletí odolával různým útokům, byl nakonec v roce 1271 dobyt českým panovníkem Přemyslem Otakarem II. Tato památka byla zničena.

Ani po čase a nástupu několika Uherských králů na trůn k obnovení hradu nedošlo, protože to nepovažovali za nutné. V roce 1354 získalo město výsadu svobodného královského města. Hrad i s hradním panstvím se stal majetkem rodu Habsburků. Po slavné bitvě u Moháče v šestnáctém století bylo město vpádem turků vypáleno. Plamenům podlehly mnohé vzácné budovy i městský archiv. Rod Habsburků se rozhodl zdevastované město a vypálený hrad znovu vybudovat za pomoci italských mistrů. Město se stalo předsunutou baštou obrany tehdejšího Rakouska. V 16. století ještě zůstaneme, protože městu přineslo výrazné změny i z náboženského hlediska. Ve výrazné míře ho začaly ovlivňovat reformy Martina Luthera. V roce 1546 se již většina obyvatel hlásila k reformované církvi, ale přibližně o století později byla tato církev zakázána.

Teprve v 18. století hrad definitivně ztratil vojenský význam. Město proslulé trhy se zvířaty a obilím otevřelo první gymnázium a v roce 1818 zde byla založena první vysoká škola hospodářská. V 19. století se zavedla v městečkách pravidelná železniční doprava, vydávaly se zde první městské noviny a začalo se s výstavbou největšího zbrojního závodu v rakousko-uherské monarchii. Po skončení 1. světové války byl závod demontován a přeorientován na výrobu umělých hnojiv a vláken, jako první v Maďarsku. Nové přerozdělení Evropy způsobilo to, že v roce 1939 se dvě velmi úspěšně rozvíjející se města spojila v jedno. Během druhé světové války ve městě nevznikly velké škody, takže si centrum zachovalo středověký charakter s náznaky opevnění, které můžeme obdivovat dodnes.

Jak jste se sami dočetli, historie Mosonmagyaróváru je velmi bohatá a pestrá, proto se do tohoto městečka opět zanedlouho vrátíme. Řekneme si něco o jeho památkách, neslýchaném vodním bohatství i o výletech do blízkého okolí.

GPS: 47°52'18.2"N 17°16'09.9"E

Text a foto: Oskar Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová