Argentina, Patagonie – San Carlos de Bariloche

My přijíždíme do Bariloche z Chile. Projíždíme pustou krajinou bez života – to díky chilskému vulkánu Puyehue. Ten je stále aktivní a k největší erupci došlo v roce 1960, den po zemětřesení. Vulkán poté chrlil lávu a popel ještě měsíc a na jezeře Nahuel Huapi se vytvořila dokonce tsunami. Jakmile se dostáváme blíže k Bariloche, otevírají se krásné výhledy z okolních hor na modrá jezera.

Jméno si Bariloche získalo podle slova „Vuriloche“ od Mapučů žijících v Chile. V překladu toto slovo znamená „lidé na druhé straně hory“. Osídlování města začalo v roce 1895, kdy zde Carlos Wiederhold vybudoval první obchod se smíšeným zbožím. Oficiálně bylo město založeno v roce 1902 s názvem San Carlos de Bariloche.

V následujících letech se pak vybudovala první cesta pro auta, začaly přijíždět turisté a období izolace definitivně skončilo v roce 1934 s postavením železnice. Na konci 30. let tu vyrostly nejvýznamnější budovy města, které se staly jeho symbolem – Centro Cívico, katedrála a hotel Llao-Llao.

Říká se, že neprojít se po náměstí Centro Cívico (Občanské centrum) je jako nebýt v Bariloche. Je to jako nejíst slavnou čokoládu nebo nečelit větrnému jezeru Nahuel Huapi. Hlavním lákadlem je architektonický soubor veřejných budov postavených z kamene, který kontrastuje s dřevěnými detaily dveří, balkonu a rámů oken. V Centro Cívico je možné navštívit Museo de la Patagonia a seznámit se tak s historií oblasti. Hlavním katolickým chrámem města je Catedral Nuestra Señora del Nahuel Huapi.

Mezi tradiční akce v Bariloche patří Fiesta Nacional de la Nieve  – „Slavnosti sněhu“. Zimní sportovní aktivity zde začaly jako rozptýlení prvních osadníků v ulicích centra. Postupně se činnost přesunovala na Cerro Otto, kde se na začátku 30. let konal první argentinský šampionát.

Kromě lyžování a čokolády město proslulo ještě tak trochu neslavnou historií. V letech 1901 až 1905 tady žili na nedalekém ranči známí psanci Butch Cassidy a Sundance Kid. Utekli poté, co se dozvěděli, že jsou sledováni detektivem pracujícím pro slavnou agenturu Pinkerton. Zanechali důkazy o své přítomnosti v registru obecného skladu, který se nachází u zdroje řeky Limay, několik kilometrů za městem Bariloche. Kromě nich do Bariloche a Patagonie uprchlo po druhé světové válce spoustu nacistů a vznikla také legenda, že na břehu jezera měl dokonce dům samotný Hitler.

Vyrážíme na vrchol Cerro Otto, jehož nadmořská výška dosahuje 1 405 m. Můžeme vyjet i lanovkou, ale to bychom přišli o ty krásné výhledy. Nahoře na kopci se nachází kavárna, která se během 20 minut otočí o 360 °. Vzhledem k tomu, že jsme šli pěšky, tak se dál nedostaneme. Správci lanovky nás nikam dál nepustí, museli bychom si koupit lístek. Sice nerozumíme tomu, proč bychom se nemohli projít až na samotný vrchol, ale nedá se nic dělat.

Bydlíme u místních – Rudolfa a Luisy, které jsme náhodou stopli v severní Argentině a dali nám na sebe kontakt. A teď, když jsme v Bariloche, můžeme u nich přespat a vyzkoušet jejich domácí empanadas plněné mletým masem. Takže to stopování v zimě a větru má přece jen své výhody.

GPS: 41°08'00.6"S 71°18'36.5"W

Text a foto: Tomáš Novák