www.infoglobe.cz » Nový Zéland V: NP Tongariro

Nový Zéland V: NP Tongariro

Publikováno: 2.5.2012
Naše očekávání pěkného počasí se nám vyplnilo. Z jednoho z místních hostelů v Taupu, kde jsme strávili poslední noc, byl nádherný výhled na zasněžené vrcholky sopek v Národním parku (NP) Tongariro, tyčící se nad jezerem Taupo.

Optimisticky naladění jsme se nalodili do autobusu směr Turangi, kde jsme dorazili po asi 45 min jízdě a kde jsme hned přestoupili do již čekající dodávky, kterou jsme měli domluvenou a již zaplacenou z Taupa. Dodávka nás pohodlně dovezla do Whakapapa Village, což je jeden z výchozích bodů na 4denní trek Severní okruh (Northern Circuit).

NP Tongariro, který byl zřízen v roce 1887 jako vůbec první NP na NZ, se pyšní třemi aktivními sopečnými vrcholky - Mt. Tongariro (1967 m n. m.), Mt. Ngauruhoe (2287 m n. m.) a Mt. Ruapehu (2797 m n. m.), což je nejvyšší vrchol Severního ostrova. Severní okruh vede kolem téměř symetrického sopečného kužele Mt. Ngauruhoe a kromě jiného nabízí úžasné pohledy na Mt. Tongariro a Mt. Ruapehu. Je možné ho absolvovat obousměrně, ale jsou zde nutné rezervace noclehů v tábořištích (buď v chatě nebo ve vlastním stanu), které jsou kapacitně omezeny.

Na informacích ve Whakapapě jsme zjistili, že na jednom z tábořišť již není místo, takže původně plánovaný směr na Emerald Lakes jsme museli pozměnit a na trek vyrazit v opačném směru. Provedli jsme tedy nezbytné rezervace, zaplatili ubytování a z Whakapapy vyrazili směrem k chatě Waihohonu, která je vzdálená asi 5 - 6 hodin chůze. Byla to poměrně pohodová, mírně zvlněná cesta bez větších fyzicky náročnějších pasáží. Hned na začátku treku jsme minuli krásný vodopád Taranaki Falls a netrvalo dlouho a již se před námi objevil nádherný pohled na Mt. Ngauruhoe, který byl ještě před chvílí v oblacích. První přestávku jsme si udělali na vyhlídce u jezera Lower Tama, ke které vede asi 10 min odbočka z trasy treku. K chatě jsme dorazili navečer, rozložili jsme si stan a uvařili těstoviny. Výhodou tábořišť je, že táborníci mohou využívat veškerého vybavení chaty, tzn. i vařiče.

Druhý den nebylo potřeba vstávat nijak brzo, jelikož nás čekal pouze 3 hod přesun k další chatě, kde jsme měli zaplacený nocleh. Protože počasí bylo nádherné a my jsme nikam nepospíchali, asi po hodinové chůzi jsem se rozhodl pro malé osvěžení v průzračně čisté bystřině. Dita můj nápad sdílela jen z poloviny, a tak si smočila alespoň nohy. Zbytek cesty působil, ostatně jako většina treku, nádechem měsíční krajiny. Při příchodu k další chatě nás uvítal jeden Slovák (žijící ve Švýcarsku), který šel ještě s jedním Němcem trek v opačném směru. Opět jsme rozložili stan, uvařili večeři a s našimi spolunocležníky si zahráli pár společenských her.

Třetí den našeho treku byl nejnáročnější, protože nás čekalo zhruba 10 hodin chůze se značným převýšením. Vstali jsme tedy už v 5 h ráno, sbalili se a po snídani vyrazili na výstup směr Red Crater. Zpočátku se šlo dobře, ale závěrečný výstup na kráter byl obtížný. Cesta byla tvořena sutí, takže při každém kroku to trošku podkluzovalo. Výstup navíc stěžovalo poměrně větrné a proměnlivé počasí. Na vrcholu jsme museli chvíli počkat, abychom vůbec něco viděli, což se však nakonec vyplatilo a před námi se objevil krásný výhled na Mt. Ngauruhoe a Mt. Tongariro. Po menší pauze jsme trochu sestoupali a následně se vydali dobýt vrchol Mt. Tongariro. Tento výstup jsme šli na lehko (batohy jsme schovali za balvany). Cesta tam a zpět nám trvala něco přes hodinu, ale na vrcholu jsme toho moc neviděli, protože hora byla ponořená do oblaku.

Po sestupu jsme se rozhodli poobědvat a následně se rozdělit. Dita šla pomalým tempem směrem k další chatě. Já jsem nakonec podlehnul myšlence dobýt Mt. Ngauruhoe a rozhodl se na lehko vystoupat na vrchol, který byl v té chvíli v oblaku. Oficiální cesta na vrchol neexistuje, je nutné jít přes poměrně rozsáhlé suťové pole, což bylo ve výsledku náročnější, než jsem předpokládal. Během výstupu jsem musel průběžně doplňovat energii hroznovým cukrem. Celý výstup i s návratem mi trval 1h 50 min, i když informační tabule hovořila o 3h. Nahoře jsem měl štěstí, oblačnost se protrhala a mně se otevřely nádherné výhledy na obě jezera - Lower i Upper Tama - spolu s Mt. Ruapehu, jehož vrchol byl však zrovna v oblacích. Tyto pohledy mi byly skutečnou odměnou za náročný výstup a řádně jsem si je užíval. Sestup šel již mnohem rychleji a co nevidět jsem byl zpět na stezce směrem k chatě. Zde jsem však zažil zřejmě nejvíce adrenalinový zážitek z celého výletu. V jednu chvíli jsem se otočil směrem do svahu a uviděl jsem, jak se přímo na mě valí lavina sopečné suti i s metrovými balvany v průměru. Na nic jsem nečekal a samozřejmě jsem běžel zpět po cestě, aby mě lavina nesmetla s sebou. K mému překvapení o pár set metrů dál, kam jsem doběhnul, stál nějaký starší pár a tuto neskutečnou přírodní podívanou si natáčel na video, přičemž se náramně bavili. Po zklidnění jsem nakonec také neodolal, vytáhl foťák a zachytil jsem alespoň závěrečnou fázi laviny. Po zbytek cesty se již nic dramatického nestalo. Večer jsme šli brzy spát, poněvadž jsme byli oba značně unavení.

Lower TamaRed Cratersopečná lavina

Poslední den byl již vyloženě docházkový. Počasí nám zrovna nepřálo a navíc krajina už nebyla ani tak zajímavá. Trek jsme zdárně dokončili opět ve Whakapapě, kde jsme měli domluvený odvoz směrem do vesnice jménem National Park. Odtud jsme pak pokračovali busem přímo do metropole NZ - Wellingtonu.

Text/foto: Vojtěch Bližňák

 

           

           



Diskuze u článku (0)

Vložit nový příspěvek


Souvisejicí články

Nový Zéland I: Před odletem
Publikováno: 4.4.2012
Každý z nás má určitý životní sen, který si buď splní, nebo o něm jen celý život sní. Mým snem bylo spatřit alespoň jednou v životě ráj na zemi, který je téměř nedotčený lidskou činností – a tento ráj se nazývá Nový Zéland. Jsem rád, že patřím do té skupiny lidí, kteří si svůj sen splnili, a to i za cenu, že bylo nutné sáhnout hlouběji do peněženky.

Nový Zéland, Cape Kidnappers – hnízdiště terejů – VIDEO
Publikováno: 6.2.2018
Slyšeli jste někdy o terejích? Modrookých mořských ptácích, kteří se umí neuvěřitelnou rychlostí střemhlav ponořit do oceánu, aby si ulovili potravu? Mě vždy v přírodopisných dokumentech fascinovali a na zélandském mysu Kidnappers, kde hnízdí, jsem měl možnost pozorovat je zblízka.

Nový Zéland: cestování po ostrově II.
Publikováno: 1.6.2013
Právě mi napsal kapitán z lodi z Bay of Island, tak jsem sebou musela hodit a projet to do Wellingtonu, co nejrychleji. Cestu jsem měla plánovanou na dva dny, ale za den se mi podařilo dostopovat až do Pictonu. Takže jsem byla u kapitána o den dřív a ten mě zavezl z jihu Severního ostrova až do Bay of Island, kde jsme na motorové lodi strávili příjemný týden.

Nový Zéland: cestování po ostrově I.
Publikováno: 25.5.2013
Můj sen. Odjakživa jsem chtěla jet na Nový Zéland. Byl jako magnet po všechny ty roky a konečně jsem ho uskutečnila. A tak jsem si koupila letenku, naplánovala trasu, sbalila si věci, zamávala a vyletěla za opravdovým dobrodružstvím!

Nový Zéland XII.: Queenstown a odlet domů
Publikováno: 20.6.2012
Poslední den našeho výletu před odletem do Aucklandu byl vyhrazen prohlídce města Queenstown. Město se svými 23 000 obyvateli má skvělou polohu - leží v esovitém prohnutí jezera Wakatipu mezi prudce se zvedajícími horami.

Nový Zéland XI: Milford Sound trek II
Publikováno: 13.6.2012
Noc strávená v chatě nebyla, alespoň pro mě, nikterak příjemná. Jednak zde lítalo několik zbloudilých "Sandflyes" a jednak v ložnici stále někdo chrápal. To se dalo asi očekávat, protože všech 40 lidí bylo rozděleno jen do dvou místností.

Nový Zéland X: Milford Sound trek I
Publikováno: 6.6.2012
Ráno jsme se vzbudili do deštivého dne. Protože jsme tento den měli vyhrazený pro přesun z ledovce Fox do Queenstownu v jižní části Jižního ostrova, byli jsme nuceni si sbalit všechny věci.

Nový Zéland IX.: Punakaiki + NP Westland Tai Poutini
Publikováno: 30.5.2012
Aquataxi nás dovezl zpátky na začátek treku, kde jsme přestoupili na autobus směr Nelson. Zde jsme měli v plánu přespat v jednom z místních hostelů a dokoupit potraviny na naši další cestu. Nelson, který je známý svým ovocnářstvím, vinařstvím a hlavně pivovarnictvím, představuje během hlavní turistické sezóny jedno z nejživějších měst NZ.

Nový Zéland VIII.: NP Abela Tasmana II.
Publikováno: 23.5.2012
Naše toužebné očekávání lepšího počasí se vyplnilo. Probudili jsme se do krásného slunečného rána – člověk by ani neřekl, že předcházející den zde byla celodenní průtrž mračen. Byli jsme moc rádi, protože jsme měli dnes v plánu vyrazit na 3 denní trek – Pobřežní cestu Abela Tasmana.

Nový Zéland VII: NP Abela Tasmana I.
Publikováno: 16.5.2012
Trajekt doplul do malého městečka Picton, odkud jsme měli rezervovaný autobus společnosti InterCity v rámci našeho „Travel Pass“ do Nelsonu. Zde jsme pak měli přibližně hodinu na další a pro dnešek poslední přestup na autobus, který nás měl dovést na začátek Pobřežní cesty v NP Abela Tasmana – do Marahau.

Nový Zéland VI: Wellington
Publikováno: 9.5.2012
Do Novozélandské metropole Wellingtonu jsme dorazili navečer. Měli jsme zde domluvený nocleh u jednoho Angličana z Couchsurfingu. Jmenoval se Mark a na Novém Zélandu žije už asi 6 let. Bydlel v jižní části města zvané Kilbirnie, z centra města bylo nutné vzít autobus, který jel přibližně půl hodiny.

Nový Zéland IV: Waiotapu, Taupo
Publikováno: 25.4.2012
Druhý den ráno jsme měli namířeno do další termální oblasti zvané Waiotapu ležící asi 27 km jižně od Rotorui. Náš původní plán byl takový, že z Rotorui pojedeme dále už jen stopem a busy budeme využívat spíše výjimečně.

Nový Zéland III: Rotorua
Publikováno: 18.4.2012
Naší první zastávkou po Aucklandu bylo podle plánu město Rotorua představující oblast geotermální aktivity a centrum maorské kultury. Do Rotorui jsme přijeli kolem poledne autobusem společnosti InterCity (cesta z Aucklandu trvala cca 4 hodiny) a již při příjezdu na nás dolehlo její magické kouzlo v plné síle.

Nový Zéland II: Přílet do Aucklandu
Publikováno: 11.4.2012
Po pětihodinové jízdě autobusem přijíždíme na vídeňské letiště Schwechat, kde máme cca dalších 5 hodin do odletu. Let z Vídně do švýcarského Zürichu byl poměrně rychlý a bezproblémový ve srovnání s dalšími dvěma lety.


Souvisejicí fotogalerie

Nový Zéland – za prací i za přírodou
Nový Zéland se nachází na jižní polokouli, roční období jsou tedy přesně obráceně. To znamená, že...


Lokace:

Česká republika
Kalendář akcí:

Partneři:

I díky vám jsme získali certifikát:

Dôveryhodná firma 2017

 

Průvodce:

Fotosoutěž:

Hravá zima

12. 12. – 15. 2. 2024
1. cena:
Zimní balíček od eshopu ViaTrek.sk
2. cena:
Zimní balíček od vydavatelství Dajama
3. cena:
Zimní balíček od vydavatelství CBS
Cena redakce:
Zimní balíček od eshopu Tatrica.sk

Aktuální stavy řek:

Aktuální informace o stavu vody na českých řekách můžete sledovat ZDE

Aktuality:

1.3.2024
Klub slovenských turistů, Fakulta informatiky РEVŠ a OZ Karpaty Vás zvou na 38. ročník mezinárodního setkání expedičních turistů a netradičních cestovatelů EXPEDICE 2024.
15.1.2024
Novoroční číslo časopisu Krásy Slovenska přináší zajímavý rozhovor s geografem z Geografického ústavu Slovenské akademie věd  - RNDr. Jánem Hanušinem, CSc., pozve vás napříč Kubínskou holí na Oravské Maguře a představí tajemné Javorníky.
22.12.2023
Portál Infoglobe vám přeje krásné vánoční svátky, hodně štěstí, lásky a splněných přání v novém roce 2024 ;-)
Archiv aktualit

Důležité informace:

Informace a upozornění před cestovaním do zahraničí najdete ZDE 

 

(včetně výskytu koronavirus COVID-19 i válečného konfliktu na Ukrajině).

.

Každý týden na facebooku nová soutěž o knižní ceny! Přidejte se a
soutěžte!

Nejčtenější články:

Mobilní aplikace:

aplikácia Infoglobe

stiahnuť zadarmo pre Androidstiahnuť zadarmo pre iPhone

 

 

Interaktivní katalogy:

dnes:úterý 19. 3. 2024
svátek:Josef
dnes:
úterý 19.3.
-3 °C
zítra:
středa 20.3.
0 °C

TIP: Mobilní aplikace INFOGLOBE je pro vaše zařízení ke stažení ZDE.

X

TIP: Mobilní aplikace INFOGLOBE je pro vaše zařízení ke stažení ZDE.

X