Z Prahy k břehům Atlantiku I.
Slovo na úvod
Cestu autem z České republiky přes Německo a Francii do Španělska a Portugalska jsme si s kolegou a zároveň kamarádem naplánovali na dobu čtyř týdnů, z nichž jsme chtěli pokud možno co nejdelší úsek strávit právě v zemích slunečného Pyrenejského poloostrova. Vzhledem k povinnostem, které nás oba v naší vlasti vázaly, jsme výpravu mohli uskutečnit až v červenci, během kterého panují vysoké teploty a také vysoké ceny, což jsme také na vlastní kůži pocítili a především naše peněžní zásoby. Ale i když jsme povětšinu času úpěli nad spalujícím žárem, nelitovali jsme.
Příprava
Takto dlouhou cestu je potřeba si co nejlépe naplánovat. Nutno dodat, že některé aspekty jsme podcenili (například vyhledání ubytování), což se nám i následně vymstilo. Jak jsme se tedy zařídili?
Především jsme potřebovali vyřešit otázku dopravy. Auto byla jasná volba, nicméně jsme zvažovali, jestli vzít vlastní vůz nebo se letecky dopravit do Španělska, kde bychom si ho půjčili v nějaké místní půjčovně či si spíše půjčit auto v Čechách. Nakonec jsme se rozhodli pro autopůjčovnu v ČR. Sice to znamenalo ukrojení podstatné částky z našeho rozpočtu (cca 25 tisíc na 30 dní; záleží na typu auta, který si půjčíte, v našem případě to byla Škoda Octavia TDI 1.9), ale měli jsme zajištěné havarijní pojištění, pojištění proti krádeži, asistenční službu atd., což rozhodně není nepodstatné.
Na co nezapomenout, pokud pojedete autem: pokud se rozhodnete podobně jako my, nezapomeňte si ověřit, že budete mít po dobu cesty platnou technickou kontrolu vozidla (STK) a kromě potřebných dokladů i zelenou kartu o pojištění automobilu. Doporučujeme před odjezdem navštívit servis, abyste se vyhnuli možným nepříjemnostem.
Co se týče řidičáku, po západní Evropě vám stačí český řidičský průkaz, tudíž odpadá běhání po úřadech pro zařízení mezinárodního řidičského průkazu.
Co se týče dokladů obecně, vzhledem k tomu, že Česká republika je součástí Schengenského prostoru, vám v případě kontroly bude stačit občanský průkaz. Nás na celé cestě ovšem nikdo nekontroloval. Jedinou vyjímkou byla návštěva Gibraltaru, kde jsme museli na celnici ukázat doklad totožnosti. Pro jistotu se hodí si před odjezdem všechny důležité doklady ofotit a poslat třeba na mail, v případě, že byste je ztratili nebo by Vám byly odcizeny, si tím ušetříte starosti.
Co na tak dlouhou cestu s sebou a na sebe? Vybavení každého cestovatele se může lišit, ale myslíme, že neuškodí, když zmíníme alespoň několik věcí. Samozřejmě mnoho záleží na délce a akčnosti vaší cesty.
Základní vybavení
Batoh; příruční batoh (na malé výlety); hodinky s budíkem (stačí obyčejné digitálky); baterku (hodí se např. večer v kempu); knižního průvodce (např. Lonely Planet - čím novější vydání, tím lepší); nůž (švýcarský); propisku a zápisník (např. kdo si chce psát deník); spacák, karimatku a stan (pokud se chystáte přespávat v kempech); vařič (pokud se rozhodnete si v kempech vařit vlastní jídlo); nedoporučujeme lihový.
Příslušenství k autu
Navigace do auta – čím aktuálnější mapy, tím lepší; redukce pro dobíjení fotoaparátů, mp3, apod.
Ostatní
Provaz nebo špagát (na věšení prádla atd.); zapalovač nebo sirky; spínací špendlík (ten přijde vhod vždy); fotoaparát a náhradní baterky nebo zdroj; něco proti nudě (hlavně při dopravních přesunech): knížky, časopisy, karty, šachy, mp3…
Hygiena
Sprchový gel (nebo mýdlo); kartáček na zuby a pastu; krém na opalování; toaletní papír; repelent proti komárům.
Finance
Pokud si budete půjčovat auto, pak lepší vůz (např. Octavia) Vás na měsíc bude stát kolem 25 tisíc.
S autem jsou samozřejmě spojené výdaje na pohonné hmoty - jak je uvedeno výše, ty jsou ve Španělsku a Portugalsku levnější než v ČR, záleží na tom, kolik kilometrů najedete a jak těžkou budete mít nohu.
Další velkou položkou je ubytování - hostely i kempy se v červenci pohybují okolo 30 euro za noc a není výjimkou, když se v případě hostelů vyšplhají i nad 40 eurovou hranici (počítáme dvojlůžkový pokoj, nebo v kempu variantu 2 osoby, auto a stan).
Na vlastní vaření se určitě vyplatí vzít si s sebou nějaké zásoby z domova, protože jídlo je na Pyrenejském poloostrově o něco dražší než u nás a to jak při nakupování v supermarketech, tak při stravování v restauraci (počítejte, že průměrný oběd či večeře vás vyjde na 8 - 10 euro; bufety pak bývají o víkendu o euro až dvě dražší než v týdnu).
Ve městech počítejte s výdaji na hromadnou dopravu a kulturní památky – např. „jednorázová“ jízdenka v Barceloně vyjde na cca 1,5 euro, vstupy do muzeí se pohybují v rozmezí 5 - 15 euro.
Jak již bylo zmíněno, v letních měsících jsou země jako Španělsko a Portugalsko finančně náročnější, jednou ze světlých výjimek jsou ceny pohonných hmot – nafta se pohybuje v relaci 1,0 - 1,2 euro za litr, benzin (natural 95) kolem 1,2 euro za litr.
V následujících týdnech si tedy budete moci v navazujících článcích přečíst, co taková cesta obnáší a jaké byly naše zážitky, o které se s Vámi podělíme.
Příště: Den první – Cíl Barcelona
Text: Maxim Kucer & Jakub Štantejský
Foto: Maxim Kucer & Jakub Štantejský
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek